Polský Prométheus 1831

Autorem je Horace Vernet (1789–1863), francouzský akademik.

Eetu Isto: Útok (1899)

Milan Šmíd: "[R]uský orel se snaží vyrvat z rukou něžné dívčiny na břehu moře (Finska) knihu obsahující zákony."

Z tohoto národa bleju... :-(((

Po Doležalovi a jemu podobných si tentokrát konečně s rozběhem do tohoto národa kopnu i já.

Karel Gott a Eva Pilarová dostali medaili. Jestliže Bohuš Doležalů, tento neochvějný obránce práv vyhnaných sudetských Němců a přistěhovalých Židů z bývalého SSSR na "jejich" zem, říká, že měl Gott padnout na barikádách, aby si vyznamenání zasloužil, pak se ten dobrý muž mýlí! Stanovy říkají jasně:

"Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů."

Nebyl to jen Doležal. Proti vyznamenání Karla Gotta protestovala celá řada lidí (Liška, Rejžek). Gott jim tentokrát odpověděl IMHO zcela adekvátně. A jeho následné kommentování tohoto gesta mé sympathie k němu ještě prohloubilo.

Nemyslím, že zejména Gott se o stát v oblasti kultury a umění zasloužil méně než jiní nositelé metálu (Kodet, Tříska, Svěrák, Smoljak, Suchý, Šlitr). Gott možná podepsal Antichartu, ale taky podporoval finančně Dubčeka nebo Kubišovou, což ani nenapadlo většinu těch, co Antichartu nepodepsali. Pokud jde o ohlas v zahraničí, nemůže se Gottovi v jeho zásluhách vyrovnat zřejmě nikdo, ať už si o jeho hudbě myslíme cokoli. Ve sportu pak mu může konkurovat snad jen Zátopek. Čím se zasloužili o stát v kterékoli oblasti Paumer a Mašínové? Byť připustíme for the sake of discussion, že to jsou STATEČNÍ vrazi.

Podobná štvanice na představitele majora Zemana Vladimíra Brabce je další odpornou ukázkou závistivosti české luzy, která sice za totáče sledovala Zemana s jazykem na vestě, nicméně po listopadu si na hlavním představiteli titulní role seriálu (v němž ostatně účinkovala téměř kompletní sestava tehdejšího českého filmového hvězdného nebe) vylila svou žlučovitou závist a frustraci. Musím připomínat ještě Reginu Rázlovou nebo Adinu Mandlovou?

Gottovi bych vzkázal: Karle, nikdy jsi mě moc nezajímal ty ani tvoje hudba, i když jsi světový zpěvák. Ale teď ti držím palce a jsem rád, že nejsem sám!

Exklusivní fotografie Entropy

V přímém rozporu s tím, co tvrdí "seriosní" tisk: "Před vchodem se tísnili lidé bez unijní legitimace, aby se mohli podívat alespoň přes sklo," Vám přináším fotografie Entropy, ačkoliv unijní legitimaci pochopitelně nemám.





Omlouvám se za sníženou obrazovou kvalitu; byla způsobena zhoršenými světelnými podmínkami.

Opět David Černý

motto: "Konečně je tady dílo, které po dlouhé době někomu hnulo žlučí...."

Veledílo Davida Černého je už hotovo. Jestli je to v něčem umění, tak v tom, že na tento opus magnum dokázal Černý zchrastit 12 melounů a že kopnul Vondru do prdele: "Kdybych ale věděl, že je to jinak, než co jsme si mysleli rok a půl, nedovolil bych to."

Nebýt výkladového textu, tak by tuto "sochu" nikdo nepochopil. Co vyjadřuje Španělsko, Slovensko či Slovinsko, nevím dosud.

Bohumil Doležal: "Ostatně si myslím, že pan Vondra by udělal nejlíp, kdyby místo toho, aby příští týden v Bruselu slavnostně odhalil tu ostudu, honem odstoupil. A Události musí dohnat jeden rest: zatím nikdy jsme ještě neudělili bobříka vyčůranosti českému výtvarníkovi. Pan Černý si jej za tu kopníkiádu bohatě zaslouží."

Updated.

Proč se tomu říká umění?

via Kapitán. ČTK: Češi darují EU dílo útočící na Klause. Proč ne? Ale nechápu, proč se konceptuálnímu umění říká umění, když je to obyčejná provokace.

Obětování Isáka

Caravaggio (1594)
Rembrandt (1635)Laurent de La Hyre (1650)

Též wiki.

Má nějaký smysl hodnotit levicovost herce?

Ross Hedvíček napsal článek, že Paul Newman byl více levicový než Paroubek. WTF? Jaký má smysl hodnotit levicovost herce? Jediný význam má, zda je dobrý herec čili nic. Paul Newman byl vynikající herec a na ničem jiném nezáleží. Nebyl to politik. Je zvráceností dnešní doby, že z herců dělá intelektuály, kteří se vyjadřují ke společenským otázkám. Ale od toho tady nejsou. Odstrašujícím případem je kryptokommunista Jan Werich.

Původní český sitcom Comeback

Rozhovor s hlavním tvůrcem (2. část + na Aktuálně): "Ozzák je postava, kterou si všichni scénáristé při jejím vymýšlení oddaně zamilovali. Každý z nich chtěl být Ozzák, každý měl pro Ozzáka milión nápadů. Ozzák je podobný typ postavy jako Kramer v Seinfeldovi – nejvýraznější charakter, největší blázen, hodně netypická televizní postava. Před natáčením pilota jsme začínali s obsazováním a velmi, opravdu velmi dlouho jsme nikoho nemohli najít. Už jsem začínal mít dojem, že někoho tak výrazného mezi českými herci nenajdeme, bláhově jsem přemýšlel o obsazení opravdového rockera, ale pak najednou přišel Martin Dejdar a Ozzák byl před námi. Dokonce to bylo tak, že jsme Dejdara museli na Nově trochu prosazovat. Takže se rozhodně nedá říci, že by náš seriál vznikl na nápadu „Dejdar dostane paruku a bude to opravdová švanda“. Zajímavé bylo, že ho v masce testovací publikum nepoznával, mnohdy – tedy na dvou ze tří testování, což myslím mohu označit termínem „mnohdy“ – někdo řekl, že je škoda, že toho Ozzáka nehraje nějaký známý herec, protože by to asi bylo úspěšnější."

Hlavní hrdinku hraje Kristýna Leichtová. Rozhovor s ní.

Pixy: "A jinak prostě nejste cílovka, tak si to tak neberte. Zrovna u tohohle dílu jsem četl několik verzí scénáře a remcal jsem opravdu hodně, TB by mohl povídat. Nicméně mnoho dalších verzí uplynulo a finální výsledek se mi líbil a smál jsem i nahlas. Já cílovka asi budu." Zřejmě je to sitcom pro lidi nad 30: "IMHO chce Nova dostat do kolacu vic muzu mezi 25 a 50 lety, zijicich na malych mestech a vesnicich, v prijmove skupine 15-30 tisic. Vyrostli na bigbitu, hard rocku a metalu, takze si pred manzelkou radi zahraji na znalce a budou nadsene hltat Ozzakovy odkazy. Drenici potencial to ale IMHO nema na dlouho a tak se to casem posoupne k univerzalnejsi a bezpohlavnejsi rodinne zabave. Navic jsem presvedceny, ze vetsinu z vyse zminene skupiny uz Nova davno v kolacich ma, protoze manzelky na to stejne cumej a ve ctvrtek je "pivo drahy"."

Zajímavý názor prof. Zeleného na dabing

Jste odpůrcem klasického dabingu, co Vám na něm vadí nejvíce?

Na dabingu není nic „klasického“. Byl zaveden komunisty až v r. 1949 tzv. Studiem pro úpravu zahraničních filmů. V USA nebyl dabing nikdy praktikován (zahraniční filmy nebylo třeba „upravovat“) a i v Evropě je celá řada zemí, které s k dabingu nikdy nesnížily. Na dabingu mi nevadí jeho manifestní nedokonalost a „šmíra“, ale hlavně nedostatek respektu pro originál a umělecké vyjádření. Herec Stanislav Fišer řekl: Ztratil jsem to nejcennější co herec má – svůj hlas. Je hlubokou ironií osudu, že tento dabér, který celý život bral svým zahraničním kolegům jejich hlasy, nakonec tragicky přišel o svůj vlastní hlas. Toto „prokletí“ totalitní minulosti, dabing, s námi zůstává dodnes: nerespektuje filmové umění, pohrdá „hlasy“ umělců, snižuje váhu originality, zvyšuje úlohu plagiátu a degraduje světovou kulturu, vědu a umění na nejnižšího společného jmenovatele - vše „v českém znění“. Hercův hlas je opravdu podstatou jeho umění a nelze mu jej rozmarně a lehkovážně brát. Respekt pro umění a originál je podstatou kultury národa. Sami nesnášíme, když se někdo opováží dabovat naše filmy; naštěstí jich není mnoho, v podstatě jen Němci – ale ti dabují i Elvise Presleyho.

Z rozhovoru s profesorem Milanem Zeleným ve Svobodných novinách.

Definiční znaky moderního umění

Jsou dva: originalita a authenticita. Ponechme nyní originalitu stranou a soustřeďme se na authenticitu. Podle tohoto požadavku má být umění především pravdivé. Pokud se jedná o text z historie, mají všechna fakta sedět. Tím velice dráždí blogger Michal Matoušek, který ve svém cyklu Jen aby se nezapomnělo vydává texty s falešnou authenticitou, když reálný fakt rád obětuje vyznění textu nebo něco zamlčí. Jeho čtenáři mu to vyčítají jako kolovrátek. "odpusťte mi tu nejdebilnější otázku: je to pravda?" "Nejsem memoárista, a nemám potřebu jím být." etc.

Updated.

Jak se maluje

Instruktivní post.

Proč je každý provocateur považován za umělce?

Na brněnské radnici bude viset srdce s vaginou. Nic proti tomu, už se staly horší věci. Ale proč se tomu říká umění? Co to má s uměním společného?

Klára Kubíčková píše rovnici: "Impresionisté, Duchamp, kubisté, Picasso." Impressionisty bych nechal stranou, těm šlo ještě o to posunout výrazové prostředky, byť se jim to nezdařilo. Ale Duchampův pissoir? To není žádné umění, ale jen provokace.

A jen to, co se vymyká našemu přímočarému chápání, dokáže posouvat hranice.
Proč bychom měli věčně posouvat hranice? A kam až?

Srdce ve veřejném prostoru uměním je
Proč? Na to by ideologové moderního umění měli odpovědět. Zatím jsou jen agenty s teplou vodou.

Může se nám nelíbit, že nám na radnici svítí srdce s vaginou, nemáme ale právo ho zakázat.
Zakázat ho sice můžeme, ale provokace je nejlepší ignorovat. Je to nejúčinnější. T. A. by mohl vyprávět.

Americké seriály

Na wikipedii píší, jaké je aktuální vysílací schema hlavních amerických televisních stanic (ABC, CBS a NBC) v prime time. Vidíte jasně, že na filmy tam není místo, vysílají se pouze seriály, soutěže, reality show, zprávy, sport a talk show.

Kulturní hlídka

Hodinová hra.

O odvaze Rafanů

Milan Knížák ji přesně vystihl, když prohlásil:

Rafani nemají odvahu. Pálili například českou vlajku tak, že ji napřed udělali šedobílou, aby to vlastně česká vlajka nebyla. Nebo jakoby ukradli obraz z Národní galerie, pod falešnou záminkou a přes prostředníka brněnského Domu umění, pečlivě ho zabalili do fólie, takže věděli, že se mu nic nestane, a pak ho hodili do vody. Neriskovali nic. Šli se vykálet do Národní galerie, ale místo aby se postavili doprostřed sálu a sundali kalhoty, schovali se za panel. Takové jednání považuji za určitý druh zbabělosti.

Alternativní kultura

Anglicky counterculture, je poměrně častý fenomén:

1. romantism
2. bohémství
3. dandyism
4. zbitá generace
5. underground
6. . . .
   

Updated.

Umělecká svoboda

Umělecká skupina Sto hoven / Z toho ven stojí před soudem. Je to zjevné selhání státního zástupce. Ve skutečnosti se nejedná o trestný čin, ale maximálně o přestupek.

Updated na výtku p. Zemana.

Robert Brasillach

Byl to francouzský básník, nejlepší ve své generaci. Byl popraven za kollaboraci s Němci, ačkoliv jeho nástupce v čele listu Je suis partout (Jsem všude), Pierre-Antoine Cousteau (bratr Jacquesa-Yvese Cousteaua), dostal jen doživotí.

Brasillach neměl na svědomí žádný lidský život, byl vinen pouze intelektuální kollaborací. Přesto de Gaulle odmítl udělit milost s tímto odůvodněním:

« Cela ne s'explique pas. Dans les lettres aussi, le talent est un titre de responsabilité et il fallait que je rejette ce recours-là, peut-être, après tout, parce qu'il m'était apparu que Brasillach s'était irrémédiablement égaré. Je précise tout de même que ma décision n'eut rien à voir avec les orientations sexuelles de cet auteur, dont je reconnais par ailleurs, comme vous, la phénoménale culture. Si je me rappelle si bien de ce matin-là, c'est qu'à chaque dernière nuit d'un homme que je pouvais gracier, je ne fermais pas l'œil. À ma manière, il fallait que je l'accompagne. »

Petici za jeho omilostnění podepsaly tyto osobnosti:

1. Paul Valéry,
2. François Mauriac, (Académie française)
3. Georges Duhamel, (Secrétaire de l'Académie française)
4. Henry Bordeaux, (Académie française)
5. Jérôme Tharaud, (Académie française)
6. Jean Tharaud, (Académie française)
7. Louis Madelin, (Académie française)
8. Paul Claudel,
9. Émile Henriot,
10. André Chevrillon, (Académie française)
11. Prince de Broglie, (Académie française)
12. Duc de La Force, (Académie française)
13. Georges Lecomte, (Académie française ; président de la Société des gens de lettres)
14. Amiral Lacaze, (Académie française)
15. Duc de Broglie, (Académie française)
16. Patrice de La Tour du Pin,
17. Pierre-Henri Michel,
18. Jean Paulhan,
19. Jacques Copeau,
20. Thierry Maulnier,
21. Mgr Bressolles,
22. Firmin Roz, (de l'Institut)
23. Emile Dard, (de l'Institut)
24. M. Bouteron, (de l'Institut)
25. Germain Martin, (de l'Institut)
26. Émile Bréhier, (de l'Institut)
27. Pichat, (de l'Institut)
28. Pierre Janet, (de l'Institut)
29. Jordan,
30. Lalande,
31. Jacques Bardoux, (de l'Institut)
32. Jacques Rueff,
33. Charles Rist, (de l'Institut)
34. André Buisson, (de l'Institut)
35. Henri Pollès,
36. Jean Schlumberger,
37. Roland Dorgelès, (de l'Académie Goncourt)
38. Mme Simone Ratel,
39. Jean Anouilh,
40. Jean-Louis Barrault, (sociétaire de la Comédie française)
41. Claude Farrère,
42. J.-J. Bernard,
43. Georges Desvallières, (de l'Institut)
44. Jean Cocteau, (de l'Académie Mallarmé)
45. Jen Effel,
46. Max Favalelli,
47. André Billy, (de l'académie Goncourt)
48. Wladimir d'Ormesson,
49. Marcel Achard,
50. Albert Camus,
51. André Obey,
52. Gustave Cohen, (professeur à la Sorbonne)
53. Michel
54. Arthur Honegger,
55. Daniel-Rops,
56. Vlaminck,
57. Marcel Aymé,
58. Colette,
59. A. Barsacq,
60. Gabriel Marcel,
61. André Derain,
62. L. Lapatie,
63. Jean Loisy,
64. Charles Dullin.

Názory na výstavu Bodies

Přečtěte si názor Jany Dvořákové a opačný Radima Hasalíka na výstavu Bodies.