2. března 2014

Idealisté a realisté

Protože podporuji program rigorosní terminologie, trápilo mě, že u klassifikace politických směrů jsem si musel vypomoci neologismy: binární a pluralitní politika. Uvědomil jsem si však, že tyto neologismy vůbec nejsou nutné, že plně postačí starý dobrý idealism a realism. Jejich vymezení však zůstávává stejné jako dosud: idealism je černobílý a intolerantní ke Zlu, realism je pluralistický, tolerantní a s pojmem Zlo v politice vůbec nepracuje.

politický směrheslorealistickýidealistický
praviceřádpaleokonservativismneokonservativism
středsvobodaliberalismprogressivism
levicerovnoststará levicenová levice

Pojem Pravda a láska pak v širším nepřesném pojetí označuje idealistickou politiku, nebo v užším a vhodnějším pojetí idealistický střed.

Je zvláštní, že zatímco v umění je idealism dávno passé a prim hraje realism v podobě autenticity, v politice je naopak ve flóru idealism. Osobně se však hrdě hlásím k realistickému středu, tedy liberalismu.

Updated.

3 komentáře:

  1. kam by patřili právní positivisté/naturalisté?

    OdpovědětVymazat
  2. To vůbec nelze srovnávat, stejně jako s náboženstvím. Např. náboženský tradicionalista může být liberál, zatímco modernista může být neokonservativec.

    Stejně tak přirozenoprávník může být liberál stejně jako cokoliv jiného.

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravím, právní pozitivismus je tradičně spojovaný s politickým liberalismem, jehož důraz na světonázorovou neutralitu státu (včetně nevázání se na konkrétní etický systém) velmi dobře ladí s pozitivistickým pojmovým oddělením právní platnosti a morální správnosti.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>