25. března 2012

Nový občanský zákoník nabyl platnosti

Neuvěřitelné se stalo skutečností a zákon č. 89/2012 Sb., [nový] občanský zákoník (NOZ), ve čtvrtek 22. 3. 2012, tedy druhý jarní den, nabyl platnosti (PDF). NOZ má 3081 paragrafů, 344 stran a stojí 586 Kč.

České občanské právo se tím konečně dostalo na standardní západoevropskou úroveň, z níž nás kommunisté v roce 1964 vyhnali. Autoři NOZ, Karel Eliáš & Michaela Hendrychová, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a dva jeho náměstci František Korbel jako organisátor a Filip Melzer jako expert, a zpravodaj, poslanec Marek Benda, si tím postavili nehynoucí pomník. Zapomenout nelze ani na team, který text finalisoval, tj. střední generaci právníků: Petr Tégl, Jan Petrov a Kristián Csach, vesměs vzdělaných na německých universitách.

Nabytí platnosti v březnu 2012 jsem předvídal již před rokem a půl. Netrefil jsem nastavenou účinnost, protože jsem se domníval, že slíbená dvouletá legisvakance bude brána doslova a ne že dostane přednost fetiš 1. ledna [2014]. Obsesse čísly se koneckonců projevila i v nedůstojných čachrech s číslem NOZ ve Sbírce: „Dnešního dne (22. března 2012) vyšel v částce 33 Sbírky zákonů pod symbolickým číslem svobody – 89/2012 Sb. nový občanský zákoník.“ V normálních státech dostávají právní předpisy čísla podle toho, jak jsou schvalovány, v ČR ne.

Zatímco Korbelův článek příliš zajímavý není, stojí za to se vypořádat s odmítavým článkem Hasenkopfovým (PDF):

Příliš mnoho not

Potřebujeme vůbec občanský zákoník? Přiznejme si otevřeně, že nepotřebujeme; angloamerické státy se bez něj pohodlně obejdou. Občanské právo tam zcela reguluje právo obyčejové (= common law) + judikatura (= precedenty). Ale pokud něco dělá kontinentální Evropu Evropou, tak je to osvícenská tradice kodexů. Stávající (post)kommunistický OZ je karikaturou kodexu. Pokud tedy občanský zákoník chceme, bylo nevyhnutelné přijmout nový. Čím dříve, tím lépe; důvody jsou uvedeny níže.

Celkem 3081 paragrafů není málo, ale jsou nezbytně nutné. Důvodem je, že každý soukromoprávní předpis obsahuje v prvé řadě dispositivní právní normy. Jak píše Robert Kabát Jr.: „[Š]etří náklady na kontrahování (ne každý chce při každé smlouvě zvlášť dojednávat podmínky a mnohdy se raději spolehne na zákonnou úpravu a předpokládá její rozumnost).“ Dispositivní pravidla nejsou volena arbitrárně, ale jako optimální pro většinu. Takové právo není proti přirozenosti, ale naopak jí zcela vyhovuje. Popisuje, přesněji řečeno kodifikuje, přirozená právní pravidla. Výsledkem má být, aby v každém konkrétním sporu zavládla spravedlnost. A kvalitní kodex je k tomu tou nejlepší mapou. Právo není pouhým návodem, nýbrž celostním normativním systémem. Právo nelze redukovat na právní předpisy.

Soukromoprávní kodex je sice vždy „pouhou příručkou základních smluvních typů“, nicméně alternativou je toliko common law. Více paragrafů neznamená více sporů; to je myšlenkový zkrat. Počet právních vztahů je stejný bez ohledu na detailnost regulace. A naopak detailní regulace znamená, že je ve sporu mnohem jasnější, na čí straně je právo, čímž pomůže nejen stranám, ale i jejich advokátům.

Doba přirozenoprávních kodifikací jako je ABGB odzvonila v roce 1815. Nyní žijeme v jiné době. NOZ je postmoderní, eklektický, stejně jako je naše doba.

Význam novely OZ 1964 z roku 1991

Byla sporná už v době svého vzniku. V tehdejším postkommunistickém zmatku se nikdo nenamáhal koordinovat její přípravu s přípravou obchodního zákoníku. Výsledkem byly dva, téměř duplicitní, kodexy, asi jako když jsme měli federální a prakticky totožný republikový zákon o cenných papírech.

Hlavní inspirací novely byl Čepičkův střední občanský zákoník z roku 1950. Nic proti němu, byl poměrně kvalitní, neboť ho psali ještě skuteční odborníci na občanské právo, Bedřich Andres a Viktor Knapp, ale pak se měl opsat celý a ne nepovedeně záplatovat marxistickou karikaturu z pera Zdeňka Kratochvíla a Stanislava Stuny Sr. z roku 1964.

Výsledkem je, že stávající občanský zákoník postrádá jakýkoliv systém, i ten původní marxistický. To není životodárný přirozený chaos jako v angloamerických státech bez OZ, nýbrž typická postkommunistická ruina. Takový stav vadí, protože na jednu stranu neumožňuje neregulovaný rozvoj judikatury jako v angloamerických státech, a na druhou stranu ji svazuje původně kommunistickými paternalistickými pravidly typu preference absolutní neplatnosti či universálního zákazu zříci se dopředu svého práva. Na takovém základu nevyroste užitečná judikatura, ale deformovaná, cf. zápas o hrnce Zepter, které musel do civilisované podoby postavit až ústavní soud.

Rozsah NOZ

Byl jsem vždy a zůstávám stoupencem nizozemského liberálního modelu universálního OZ, který v ČR nejvíce propagoval zemřelý soudce Cepl. Přednost dostala Eliášova konservativní koncepce satelitních kodexů, s níž se však rovněž dá žít. Existence nového zákoníku práce je tak vedle dalších soukromoprávních kodexů, jako je nový obchodní zákoník, zcela přirozená.

NOZ reflektuje i nové jevy: změnu pohlaví (§ 29), elektronický podpis (§ 561 odst. 1) či nejistotu mateřství (§ 775) .

Terminologie NOZ

K ní se vyjadřovali všichni, protože v ČR mají laici zvláštní pocit, že jí rozumí a že ji smějí svévolně měnit (novináři). Podstatou marxistické kodifikace z roku 1964 byla jednak neuvěřitelná simplifikace právní úpravy až na nepoužitelnou mez, a proto byl OZ 1964 podstatně novelisován již v roce 1982, a jednak svévolná změna terminologie. Novela 1991 obé zmírnila, ale neodstranila.

NOZ odstraňuje obojí. Právní regulace má standardní západoevropský rozsah. Terminologie se ve většině případů vrací před rok 1950, tedy ke klassickému českému pojmosloví.

Dopad na veřejné právo

Pavlu Hasenkopfovi dávám za pravdu v tom, že s doprovodným zákonem si zatím nikdo příliš hlavu nelámal, jak je koneckonců na ministerstvu spravedlnosti neblahým zvykem. Správné by totiž bylo schvalovat NOZ a doprovodný zákon junktim. Času na jeho přípravu bylo dost.

Co se týká exekučního řádu, jedním z hlavních jeho problémů je neprovázanost s občanským soudním řádem. Pokud se započítá ještě nový správní řád a daňový řád, máme zde celkem 4 regulace výkonu rozhodnutí, často kvadruplitní.

Závěr

NOZ je něco, co jsme dlouho potřebovali a lépe pozdě než nikdy.

23 komentářů:

  1. Junktim?? Váš kapismus je chorobný!

    OdpovědětVymazat
  2. Ovšem. Proto také říkáme kausa non sekuta nebo aktio nata!

    Jak říkám, právě takto končí fantatický kapismus.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to ale nikdo nepíše. Naproti tomu junktim tak Němci píší od nepaměti.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za citaci.

    Pokud vím, Karel Eliáš není zastáncem separátních soukromoprávních zákoníků. Ale chci-li něco prosadit, musím o tom přesvědčit. Zákoník práce je v českém prostředí fakt, který má silné kořeny v myslích a katedrách pracovního práva. Panuje taková představa, že každá katedra má mít svůj zákon jako důvod existence. Jakoby zanikl obor pracovního práva, kdyby pracovní smlouva a náhrada škody byla v občanském zákoníku.

    Netvrdím, že zákoník práce je apriori nesmysl, ale dublování úpravy není nikdy dobré.

    Robert Kabát ml.

    OdpovědětVymazat
  5. Separátní kodexy byla Motejlova koncepce. Eliáš na to kývnul a výsledek mi nepřijde zase tak špatný, zejména poté, co ÚS zrušil ten šílený Rychetského princip delegace v NZP.

    Problém NZP je mnohem širší; nelze ho odbýt kathedrou pracovního práva. Možná o tom někdy napíšu článek.

    OdpovědětVymazat
  6. "...a proto byl OZ 1964 podstatně novelisován již v roce 1982"

    Stalo se neblahou tradicí, že první novelizace předpisu jsou přijímány ještě před nabytím jeho účinnosti, pak v průměru 5x ročně, zásadní novely jednou za 2 roky (viz ZPr). Zásadní novelizace OZ 1964 "již" za 18 let (dvě předchozí úpravy byly kosmetické) je z hlediska právní jistoty pro současného zákonodárce velmi vzdálenou metou. Obsahově však OZ 1964 nehájím a nepochybuji, že nový kodex soukromého práva je třeba.

    U některých ustanovení jsem však na vážkách, zda jsou přínosem. Např. o počítání čas. úseků kratších dne OZ 1964 mlčel - § 608 NOZ k tomu uvádí: "Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí." Každá lhůta či doba se počítá od okamžiku, kdy začne do okamžiku, kdy skončí - pravidla o počítání času by nám měla určit, které okamžiky to jsou, což § 608 NOZ nečiní. Znění § 608 NOZ bylo možné potkat v komentářích k OZ 1964, kde věrně naplňovalo zásadu, že komentář končí tam, kde začíná odpověď na položenou otázku.

    OdpovědětVymazat
  7. Stalo se neblahou tradicí, že první novelizace předpisu jsou přijímány ještě před nabytím jeho účinnosti, pak v průměru 5x ročně, zásadní novely jednou za 2 roky (viz ZPr).
    Ano, to je šílenství. Je zásadním pochybením LRV, že tomu nedokáže čelit.

    Souhlasím s tím, že v NOZ je více ustanovení, které jsou nedomyšlené či k ničemu. Ustanovení § 608 NOZ je toho názorným příkladem. Důvodová zpráva k tomu spartánsky dodává: „Nově se navrhuje stanovit, jak se počítají lhůty stanovené v časových jednotkách kratších, než jsou dny: je-li např. stanovena lhůta v délce 48 hodin, nejde o lhůtu dvou dnů a počítá se jinak.“

    OdpovědětVymazat
  8. Prominte, ale doopravdy si nekdo mysli, ze se novym obcanem neco zmeni? Nebo dokonce zmeni k lepsimu?

    Je hlavni problem ceskeho prava v hmotnem pravu? Neni.

    OdpovědětVymazat
  9. Ano, minimálně kontraktace.

    Není, ale je závažný.

    OdpovědětVymazat
  10. Takže do roku 1964 mělo komunistické Československo občanské právo na standardní západoevropské úrovni! To je síla, fakt.
    Když už se se svým zločinným režimem nevyrovnalo česko, doufám, že to tedy se svými režimy udělají takové státy jako třeba Dánsko, Holandsko, Francie, Anglie a další standardní západoevropské státy.

    Nečetl jsem NOZ. Upřesním: vůbec nic jsem z něj nečetl, ale úvahy o něm mi připadají zcela na hlavu postavené. To zase budou právnické obraty a judikáty! Hlavně, že víme o: "junktim".

    Mirek Vorlický

    OdpovědětVymazat
  11. Takže do roku 1964 mělo komunistické Československo občanské právo na standardní západoevropské úrovni!
    Jistě. Přečtěte si OZ 1950 a napište mi, co by z hlediska Západu neobstálo.

    Nečetl jsem NOZ
    Tak si ho přečtěte. Měl by ho znát každý člověk.

    OdpovědětVymazat
  12. "Nečetl jsem NOZ
    Tak si ho přečtěte. Měl by ho znát každý člověk."

    Smiřte se už s tím, že lidé mají jiné starosti a jinou práci. Za poslední dva roky jsem byl nucen seznat, že lidé vašeho ražení si vůbec neuvědomují, že jiná práce existuje a že kupodivu tato práce nejde dělat, když si lidé z vaší branže, aby dokázali opodstatněnost existence svého místa, vymýšlejí nové a nové nesmyslné administrativní úkony, které pak dobromyslně vkládají na bedra ostatních. Opravdu nevím, jestli je to tou tendencí udělat VŠ až ze třetiny populace, jak jste ještě před pár lety hlásal i Vy, nebo tím, že na těch vašich školách studentům neprozradili, že okolo existuje reálný svět, nikoli Matrix složená z formulářů a paragrafů. Obojím lze totiž vysvětlit třeba tu poslední legraci s podpisem obou rodičů před každým zákrokem na dítěti.

    OdpovědětVymazat
  13. Smiřte se už s tím, že lidé mají jiné starosti a jinou práci.
    No jo. Ale občanský zákoník je úplně ten nejdůležitější zákon, který existuje, důležitější než ústava, důležitější než trestní zákon. Potkáváte ho každý den, aniž o tom třeba víte.

    když si lidé z vaší branže, aby dokázali opodstatněnost existence svého místa, vymýšlejí nové a nové nesmyslné administrativní úkony, které pak dobromyslně vkládají na bedra ostatních
    Já k nim nepatřím, naopak se snažím věci zjednodušovat.

    Obojím lze totiž vysvětlit třeba tu poslední legraci s podpisem obou rodičů před každým zákrokem na dítěti.
    To poděkujte borcům od Šimůnkové a „odborníkům“ z ministerstva zdravotnictví. S oběma jsem na kordy.

    OdpovědětVymazat
  14. Petersi, já to taky neotloukám o hlavu konkrétně Vám, ale celému tomu úřednicko-právnickému molochu, který se evidentně snaží Evropu dostat do ještě větší prdele než je. Nevím, jak si oni lidé představují, že se z ní dostaneme, když dnes přestává být důležité, zda a jak jste nějakou práci provedl, ale jestli jste o tom napsal příslušné záznamy v duchu určitých právních norem.

    Pokud jde o NOZ - možná je důležitý, no ale co? Stejně nemůžete chtít, aby si ho všichni přečetli a znali ho. Sestupte z obláčku. Minimálně polovina populace je funkčně negramotná. Řada lidí nepřečetla za život žádnou knihu. Divil byste se, kolik lidí nepochopí složitější zápletku, než mají Troškovy komedie. A Vy byste chtěl, aby četli TOHLE? Se svým srdcem se potkáváte také každý den a stáhne se Vám dejme tomu 60x za minutu. A také po Vás nechci, abyste si osvojil znalosti o elektrofyziologii srdečního stahu.

    Pokud jde o Šimůnkovou a spol. - to je vedlejší, šlo jen o příklad, který je momentálně aktuální. Jistě by se našla řada obdobných příkladů i z jiných dílen. Jde mi o ten celkový stav odtrženosti od reality.

    OdpovědětVymazat
  15. ale celému tomu úřednicko-právnickému molochu, který se evidentně snaží Evropu dostat do ještě větší prdele než je.
    To by stálu za širší úvahu, proč tomu tak je. Podle jsou za tím dva faktory: a) růst složitosti společnosti a b) všeobecná touha po neodpovědnosti prostřednictvím neosobních jasných pravidel na všechno.

    Nevím, jak si oni lidé představují, že se z ní dostaneme, když dnes přestává být důležité, zda a jak jste nějakou práci provedl, ale jestli jste o tom napsal příslušné záznamy v duchu určitých právních norem.
    Tím, že budeme byrokracii potlačovat ve prospěch přirozených norem.

    A Vy byste chtěl, aby četli TOHLE?
    Ono to není zas tak složité čtivo. Spíš jen málokoho bude bavit.

    A také po Vás nechci, abyste si osvojil znalosti o elektrofyziologii srdečního stahu.
    Jenže to asi k ničemu dobré není. Naproti tomu znát důsledky toho, když si něco koupíte v samoobsluze, dobré je.

    OdpovědětVymazat
  16. ad GP, 7.4.2012, 07:58 a pak dále
    Nežil jsem do roku 1964 na západě a tak nevím, zda by tam tehdejší OZ obstál. Možná, že by tam skutečně obstál a proto republiku obehnali zločinci ostatnými dráty a minovými poli, aby si to tu laici nemohli ověřit a aby se odborníci mohli důstojně kochat kvalitou OZ. Dále, ten OZ nebyl, aby obstál na západě, ale aby obstál tady. Tady myslím neobstál.
    Logikou pana GP by obstál i komunismus. Nejde ani o to, si napsat něco hezkého (byl-li OZ), jde o to, aby to dávalo smysl, aby to bylo použitelné, aby to skutečně sloužilo a aby, v případě zákonů, to vedlo ke spravedlnosti. Ano, skutečně to vypadá, že si pan GP hraje na svém písečku, se svými kuličkami,které leští tak perfektně, že všechny paprsky světla se s 100% účinností odrážejí a pořád vyhrává, protože hraje sám.

    Ano, všichni bychom měli znát pravidla hry. O tom psal již KHB. Nějak se to nedaří a není to jen proto, že kromě GP a jemu podobných, jsme jacísi nedouci.

    Ještě k těm nejdůležitějším zákonům:
    Zákony mají sloužit. Pan GP to myslím vidí opačně. On je asi jeden z těch, kteří vymýšlejí perfektní zákony (asi jako pánové Marx a Engels) a teorie, které se jaksi nehodí do našich životů, které nám život spíš kurví (pánové prominou) a pak nám nadává, že mu jeho ideály kazíme. Je to úděl, kteří ti, co cítí a myslí jinak, musejí nést.

    Mirek Vorlický

    OdpovědětVymazat
  17. Petersi,
    s prvním odstavcem lze souhlasit. Snad bych ještě přidal tendenci k vytváření výhodných pracovních pozic.

    Nevím, jak si oni lidé představují, že se z ní dostaneme, když dnes přestává být důležité, zda a jak jste nějakou práci provedl, ale jestli jste o tom napsal příslušné záznamy v duchu určitých právních norem.
    Tím, že budeme byrokracii potlačovat ve prospěch přirozených norem.

    Jenže přesně tohle se neděje. Tudíž si to nepředstavují, i když Vy možná ano.


    A také po Vás nechci, abyste si osvojil znalosti o elektrofyziologii srdečního stahu.
    Jenže to asi k ničemu dobré není. Naproti tomu znát důsledky toho, když si něco koupíte v samoobsluze, dobré je.

    Zbytečně zjednodušujete. Provedu-li to samé, dopadne to takto: "Důsledkem toho, že si v samoobsluze koupím rohlík, bude, že ho doma sním." Na to NOZ nepotřebuju.

    OdpovědětVymazat
  18. Jenže přesně tohle se neděje.
    Ve světě se neděje mnoho věcí, které by se dít měly. Je naší hřivnou přispět, aby to bylo naopak.

    Zbytečně zjednodušujete.
    No jo no. Ale nevím jak debatu na obyčejném blogu povýšit, aby nebyla trivilisační.

    OdpovědětVymazat
  19. Fortuno neskutečně bláblíte:

    Možná, že by tam skutečně obstál a proto republiku obehnali zločinci ostatnými dráty a minovými poli
    A jak s tím souvisí OZ 1950? Odpovím za Vás: Naprosto nijak.

    Tady myslím neobstál.
    A máte nějaké důkazy, nebo aspoň argumenty? Nebo se Vám názor urodil jen tak beze všeho?

    Logikou pana GP by obstál i komunismus.
    Kommunism je něco úplně jiného. Šíří se takový vtip: Po roce 1989 chtěli zasypat pražské metro, protože bylo postaveno za kommunismu. Od Vás by mne to nepřekvapilo.

    Nejde ani o to, si napsat něco hezkého (byl-li OZ), jde o to, aby to dávalo smysl, aby to bylo použitelné, aby to skutečně sloužilo a aby, v případě zákonů, to vedlo ke spravedlnosti.
    Tak mi uveďte příklad jediného nespravedlivého občanskoprávního rozsudku z 50. let. Ale raději Vás upozorním předem: Nepleťte si to s trestním právem.

    Na zbytek nemá cenu reagovat.

    OdpovědětVymazat
  20. ad Guy Peters, 9.4.2012, 06:44 AM

    trestné právo a občanské právo.
    Já si to nepletu. To si spíše pletou ti, co zde studovali právo. Já jsem tu smůlu neměl.

    minová pole a ostnaté dráty.
    Když si pane odpovídáte na svoji otázku, nebudu se s Vámi hádat. Je fakt, že komunistům váš dobrý OZ v budování těch polí a plotů také nevadil!

    komunismus by asi
    byl krásný,kdyby nebylo na nás ho uskutečnit, ne? Váš vtip neznám, takže Vás opravdu nepřekvapím. Ale je dobrý. Kdo byli ti, co ho chtěli zasypat?

    Občanské právo je jen jeden pramen z několika, které se sbíhají v řece na jejíž vlnách se plaví ta paní se zavázanýma očima. A vy se ptáte na nespravedlnost komunistického režimu? Kde jste byl, pane?

    Mirek Vorlický

    OdpovědětVymazat
  21. Zmatek, který ve společnosti panuje je všudepřítomný. Jeho krajní projevy pak baví všechny, kteří mají čas a chuť se naladit do soudních řízení ala Bárta a spol.

    Však i úvahy zde uvedené na téma lhůta a den jsou opravdu kouzelné. Lhůta se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí? To by mne nenapadlo! Lhůta 48 hodin nejsou dva dny??! Snad se s tím soudy nějak pochlapí, ale co chudák občan, který se ve slovníku dočte, že den je i časový úsek 24 hodin? Byl by snad toto důvod proč právníci nemají rádi slovníky? Doufám, že mi tu někdo nedoporučí, abych slovník vyhodil!

    JJ Rousseau polemizuje o vhodných a nevhodných zákonech pro národ, pro stát, a píše:
    "Jinak je lépe nechat raději trvat zmatky, než předcházet je nebo čelit jim zákony, které nebudou vůbec zachovávány: neboť to znamená nenapravit zlo a ještě zneuctít zákon."

    Co by JJR asi napsal o zákonech, které zmatky přímo vytvářejí?

    Mirek Vorlický

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>