Stanislav Komárek přišel s pozoruhodnou úvahou, zda lidí, žijících ze státních peněz, není již více než daňových poplatníků. Bohužel ji však kontaminoval směšováním daní a sociálního pojištění. Nezaměstnaný či starobní důchodce nežije ze státních peněz, neboť jeho příjmy tvoří pojistné plnění.
Naproti tomu je naprosto pravda, že do počtu lidí žijících ze státních peněz je nutno počítat neziskovky, jejichž příjmy tvoří hlavně státní dotace či granty, a rovněž tak podnikatele soutěžící o veřejné zakázky.
Nevím, zda brambory byly kdy levnější než banány. Tam, kde banány rostou byly myslím vždy levnější než brambory. Cena B a B bude asi relativní. Pozoruhodný moment?
OdpovědětVymazatTřeba 3 lidé mohou nutit jednoho, aby na ně dělal, je živil a šatil atd. a i sebe a on s tím bude srozuměn a bude tak činit, protože on sám ze své činnosti bude mít více, než by měl, kdyby se k práci měl nutit sám, protože by se k ní sám nikdy nedonutil. Byl by to důvod k druhému pozoruhodnému momentu? Ne. Problém je v tom, že ten jeden je nucen živit a šatit více lidí než je schopen, nebo ochoten. Plnění pojistek s tím také nemá nic společného, protože peníze samotné jsou na nic (hoďte pytel peněz na silnici,kterou je třeba opravit a čekejte kdy bude opravená).
Pozoruhodné spíše je, jak my, západní společnost, ztrácíme schopnost se uživit a ošatit a myslíme si, že to vyřešíme daalšími a dalšími výtisky kousků papírů, na které dle potřeby napíšeme koruna, libra, dolar, euro, atd.
Tady jde spíše o to, jak západní civilizace jako celá ztrácí schopnost se uživit, protože ji dobrovolně, tu schopnost, předala jinému.
Mirek Vorlický