Tomáš Pecina přinesl seznam
10 nejlepších a 10 nejhorších českých soudců. Nejsem s justicí v tak pravidelném styku, abych mohl soudce komplexně hodnotit. Jak správně upozorňuje Pavel Hasenkopf, český soudce je daleko spíše úředník (tj. expert, člověk vybírající správné řešení) než politik (tj. člověk vybírající nejlepší řešení, zde spravedlivé), jak by měl být. Media soudci nezajímají a tak nám do posice mudrců, která by jinak soudcům přirozeně patřila, vnucují herce typu Jana Wericha. Místo hodnocení soudců proto přináším několik nejlepších a nejhorších výkonů české justice od 1. 1. 1993 (srovnáno chronologicky):
Nejlepší
- Pavel Holländer: nález ÚS president republiky v. poslanecká sněmovna z 17. 12. 1997 o počítání času, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, č. 30/1998 Sb., N 163/9 SbNU 399, NALUS: 30868, ASPI: JUD31529CZ. Jednota právního řádu.
- Pavel Šámal: usnesení NS ČR lid v. Zítko z 24. 7. 2002, sp. zn. 5 Tdo 337/2002, NS ČR: E21551308C44A12FC12575EF00397992. Ochrana svobody podnikání a svobody projevu.
- Eliška Wagnerová: nález ÚS lid v. R. R. z 25. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 161/04, N 74/33 SbNU 229, NALUS: 46097. Ochrana před excessivními vazbami.
- Eliška Wagnerová: nález ÚS lid v. Šimsa z 29. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2268/07, N 45/48 SbNU 527, NALUS: 57941. Reprobace kommunistické zvůle.
- Eliška Wagnerová: R. P. v. finanční úřad v Jablonci nad Nisou z 18. 11. 2008 o protiústavnosti kontrolních plánů, sp. zn. I. ÚS 1835/07, NALUS: 60800. Překonáno v sp. zn. Pl. ÚS-st. 33/11 (Dagmar Lastovecká).
- Karel Šimka: rozsudek NSS Komunistický svaz mládeže v. ministerstvo vnitra z 28. 8. 2009, čj. 7 As 29/2008-104, SJS 1969 (PDF). Svoboda spolčovací.
- Dagmar Lastovecká: nález ÚS Sochor v. česká správa sociálního zabezpečení z 23. 3. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 8/07, č. 135/2010 Sb., N 61/56 SbNU 653, NALUS: 65742. Reprobace příjmové diskriminace.
- Karel Šimka: rozsudek NSS Lisse v. ministerstvo vnitra z 24. 6. 2010 o Komisi pro kapitálový trh, čj. 7 As 40/2010-85 (PDF). Ochrana veřejného pořádku.
- Vojen Güttler: nález Pecina v. vrchní soud v Olomouci z 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10, NALUS: 68308. Oprávnění na informace o minulosti veřejných činitelů.
Nejhorší
- Vladimír Čermák: nález ÚS Dreithaler v. krajský soud v Ústí nad Labem z 8. 3. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 14/94, č. 55/1995 Sb., N 14/3 SbNU 73, NALUS: 27112. Legalisace bezpráví III. republiky.
- Vojen Güttler: usnesení ÚS D. H-ová a ostatní v. zvláštní škola v Ostravě-Přívoze z 20. 10. 1999, sp. zn. I. ÚS 297/99, NALUS: 32969. Odmítnutí reprobovat diskriminaci Romů.
- Eva Zarembová: usnesení ÚS Linkov v. ministerstvo vnitra z 6. 11. 2002 o odmítnutí registrace Liberální strany, sp. zn. IV. ÚS 349/02, NALUS: 43148. Odmítutí chránit svobodu spolčovací.
- Monika Křikavová: rozsudek ObS P-2 lid v. Hámid bin Abdal Sání z 30. 5. 2005, sp. zn. 7 T 30/2005. Přepjatý soudcovský aktivism.
- N/A: usnesení ObS P-9 sociální odbor městské části Praha 9 v. Kočová z 29. 4. 2009, čj. 25 Nc 2016/2009-2. Zestátnění dítěte.
- Miroslav Čapek: rozsudek OS v Teplicích lid v. Dufek a Nikoluk z 26. 5. 2009. Pošlapání svobody projevu.
- Pavel Holländer: nález ÚS Melčák v. Parlament z 10. 9. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 27/09, č. 318/2009 Sb., N 199/54 SbNU 445, NALUS: 63462. Přepjatý soudcovský aktivism.
- anonymní: rozsudek NSS vláda v. Dělnická strana II z 17. 2. 2010, čj. Pst 1/2009-348 (PDF). Pošlapání svobody spolčovací.
- Miloslav Studnička: rozsudek KS-Os lid v. Lukeš, Vaculík, Müller a Cojocaru z 20. 10. 2010. Politická objednávka.
Updated.
Mezi špatnými vám chybí vůbec největší ostuda české polistopadové justice, Pl. ÚS-st 22/05, kausa Kinský.
OdpovědětVymazatJe to velice neúplný seznam; napsal jsem to, co mne právě napadlo. Na ten judikát se podívám.
OdpovědětVymazatNa tom je nejlepší, že jen málokomu dochází, že Konský své nároky opírá o existenci BD, nechce je zrušit, jen chce, aby byly aplikovány správně.
OdpovědětVymazatAd stát K.: Kdo toho k.-ého prince tehdy zastupoval?
Jaroslav Čapek.
OdpovědětVymazatAle v řízení o stanovisku účastníkem nebyl, tam to bylo "o něm bez něj".
OdpovědětVymazatAle já nemyslím Kinského. Já myslím katarského. Nebo toho dělal taky Čapek?
OdpovědětVymazat"Katarského prince" dělal, myslím, Lžíčař.
OdpovědětVymazatNesouhlasím v těchto bodech:
OdpovědětVymazatP8: Patří spíš do druhé skupiny, je to aprobace úřední zvůle.
N4: Rozhodnutí vadné, ale ne v této míře, spíš v kategorii "Marný boj proti korupci v justici".
N7: Rozhodnutí vadné, ale dostatečně odůvodněné. To tam spíš patří eurozatykač, kde je odůvodnění žalostné.
Dále bych zařadil judikáty v kause držení transparentu Národní odpor a číslovky "88", ale to je spíše věcí mého thematického zaměření.
ad Lisse v. ministerstvo vnitra. V tom se neshodneme.
OdpovědětVymazatad lid v. Hámid bin Abdal Sání. To je sporné. Byl odsouzen za něco, o čem vůbec netušil, že je trestný čin.
ad Melčák v. Parlament. Bránit poslanecké sněmovně v autonomii je čirá svévole. Sice tam odůvodnění je, ale vycucané z prstu.
Dále bych zařadil judikáty v kause držení transparentu Národní odpor a číslovky "88", ale to je spíše věcí mého thematického zaměření.
Seznam není uzavřený.
Rozhodně si nemyslím, že by si diplomat jeho postavení nemohl nebo neuměl zjistit, co je v ČR zákonem dovoleno. Spíš spoléhal na svou imunitu a korupční prostředí. Což mu ostatně nakonec vyšlo.
OdpovědětVymazatDo otázky správnosti procesního rozhodnutí možná vědomě, možná nevědomky projektujete svůj nesouhlas s trestností určitého jednání (v čemž se plně shodujeme).
Jistě, že mohl. Spíš mu nepřišlo na mysl, že mu české kuplířky vodí do postele nelegální prostitutky.
OdpovědětVymazatDo otázky správnosti procesního rozhodnutí
Na to jsou různé názory. Shoduji se s těmi, které tvrdí, že Křikavová hrubě porušila trestní řád.
Souhlasím, že Křikavová zcela aktivisticky, jak vy s oblibou říkáte, porušila zákon (mezitím novelisovaný). Nicméně jejím motivem bylo zabránit korupčnímu důsledku, což je v zásadě chvályhodné a nekvalifikuje to rozhodnutí ani do jedné z obou skupin.
OdpovědětVymazatTo je otázka. Kdyby rozhodla podle zákona, tak by korrupce byla zbytečná, protože by nebyl žádný důvod nevydat.
OdpovědětVymazatJá se jí zastanu. I když připustím, že měla pravomoc trestní stíhání předat (nemyslím si to, bylo by to v rozporu se smyslem TŘ), usoudila, že druhá strana nedává dostatečné záruky, že v něm bude řádně pokračovat. (Už si teď nevybavuju detaily, jak se to dostalo na stůl jí, když o předání rozhodl ministr, za to si pamatuju, jak kolem sebe tehdy Němec kopal.)
OdpovědětVymazatPokud vím, tak to soudila. A když to Němec předal, tak ve své typicky soudcovské arroganci to nerozchodila a soudila dál, jako kdyby státní zájem nic neznamenal.
OdpovědětVymazatTo jí IMHO velice křivdíte. Jako každý v justici věděla, že Němec je zkorumpovaný a obžalovaný si beztrestnost (protože kdo mohl čekat, že bude kvůli nějakým českým prostitutkám souzen v arabské zemi) zaplatil. Proti tomu se pokusila zakročit, ústavně konformní interpretací trestního řádu, ale záhy zjistila, že proti ní stojí i jiná chapadla justiční mafie než Němec. Věcně pravdu neměla, její výklad je excesivní, ale zaslouží úctu.
OdpovědětVymazatVidím to úplně jinak:
OdpovědětVymazatJako každý v justici věděla, že Němec je zkorumpovaný
Já to nevěděl. A pokud to věděla, měla proti tomu bojovat standardními prostředky, nikoliv partisánštinou na úkor obžalovaného.
obžalovaný si beztrestnost (protože kdo mohl čekat, že bude kvůli nějakým českým prostitutkám souzen v arabské zemi) zaplatil
Pokud měla tento konkrétní poznatek a nic s tím neudělala, tak se z dnešního pohledu dopustila trestného činu.
ústavně konformní interpretací trestního řádu
S tím absolutně nesouhlasím; státní zájem musí mít přednost před primitivní pomstychtivostí za více než sporný trestný čin.
Věcně pravdu neměla, její výklad je excesivní, ale zaslouží úctu.
Nemám rád Michálky a nepovažuji jejich činy za hodné úcty. Křikavová je bývalá komouška, tedy buď kariéristka nebo fanatička. V jejím případě sázím na to druhé.