4. července 2011

Zemřel český král

Jak informoval Tomáš Pecina, dne 4. 7. 2011 zemřel český král Otto I. (1922–2011). Jeho nástupcem se stal Karel IV. Starší rozhovor s novým českým králem (německy). Stejně jako Tomáš Pecina se domnívám, že na rozdíl od mnohých československých presidentů, byl život Jeho Výsosti bez poskvrnky.

Updated.

16 komentářů:

  1. Proč třetí?
    Kdo byl podle Tebe Karel II.?

    OdpovědětVymazat
  2. Karel I. byl Karel IV. Karel II. byl Karel Poslední. Na wiki ještě počítají Karla Albrechta, ale ten byl podle mne Karel Albert I.

    OdpovědětVymazat
  3. To ne, to bys Francouzům musel přečíslovat všechny Filipy Augustem počínaje ...

    Ale zapomínáš na Karla VI.

    Takže pokud odhlédnu od toho, že by nejdřív sám musel vznést nárok, tak jako český král by byl Karel V.

    Btw, jak vůbec tahle počítání vznikla a nakolik jsou oficiální? Pokud vím, tak při podpisu se třeba žádná číslovka neuádí, na druhou stranu anglické zákony je používají při svém vlastním počítání.

    OdpovědětVymazat
  4. Jo, ten Karel VI. je smolný. Jak jsem na něj mohl zapomenout?

    Vzniklo to tak, aby se vědělo, který to je, tedy "Karel, toho jména druhý".

    Officiální je to podle mého názoru dost.

    OdpovědětVymazat
  5. Za prvé máte chybně letopočet narození, a za druhé nevím, zda lze hovořit o králi, pokud nebyl nikdy korunován. Podle mého právního názoru zemřel jako pouhý následník trůnu.

    OdpovědětVymazat
  6. Ergo jde o to, zda je korunovace konstitutivní nebo deklaratorní státoprávní akt.

    Je fakt, že jeho prastrýc František Josef I. se rovněž označoval za českého krále, ač, pokud vím, nikdy korunován nebyl.

    OdpovědětVymazat
  7. To nejsou data narození, nýbrž data vlády.

    Korunovace je samozřejmě pouhý deklaratorní akt, jinak bychom od roku 1848 byli bez vladaře.

    OdpovědětVymazat
  8. S tou oficiálností číslování bych si nebyl tak jistý, mimo jiné proto, že jeho potřeba vyvstává až s druhým vladařem daného jména. Angličané/Britové měli královny Alžbětu a Viktorii, například, nikoli Alžbětu I. a Victorii I. I současná královna se podepisuje Elizabeth R., Nikoli Elizabeth I., R. Podle mého vzniklo číslování až dodatečně a nezávazně, ale mohu se mýlit. Ostatně, na webu jsem našel jen tohle, a to je pěkně nejednoznačné:

    http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/predmet-cislovani-panovniku

    Taky politické změny v tom dělají zmatek, kdyby se v Anglii počítalo skutečně průběžně, pak by Eduard VIII. musel být Eduardem X., a kdyb se číslovalo podle státního útvaru, pak by Vilém IV. byl Vilémem I. (vznik jednotné Unie tuším 1707 by měl číslování vynulovat, ale nevynuloval).

    Btw, kdyby se teď Francouzi rozhodli obnovit monarchii a povolali na trůn hraběte Pařížského, jak by se čísloval: jako Jindřich VII. podle nástupnické linie pretendentů ignorující existenci republiky, nebo jako Jindřich V. podle reálu, tj. vyšlo by se z toho, že poslední reálně kralující Jindřich před ním byl Jindřich IV.?

    TP: Jistěže nebyl králem, ani ne tak proto, že nebyl korunován, ale proto, že se sám za panovníka nepovažoval a nároku se zřekl, beru to od GP jako básnickou licenci. Ale mohli bychom řešit, zda se vzdal jen pro futuro, nebo se zpětnou platností, protože dle rakouského práva měl korunu od Boha (jistě, pak je otázka, jakou cenu mělo pro Rakouskou republiku zřeknutí se trůnu, dokonce vyžadované zákonem, kdybych byl ošklivý, mohl bych to vykládat tak, že tím jeho nárok uznala.

    Korunovace obecně je akt především politický, neb korunovaný král je král stvrzený Bohem a jako takový král "těžšího kalibru". Viz korunovace Karla VII. v Remeši, Jana z Arku, obrat ve stoleté válce a vše kolem, nebo praxe korunovace synů za života otců, a nebo korunovace pouze zvolených římských králů na římské císaře a vůbec význam "Římské jízdy".

    OdpovědětVymazat
  9. V tom případě jsem ale Karla v kondolenci neměl oslovovat Hoheit, nýbrž Majestät.

    Měl jsem za to, že korunovace je v římskokatholických zemích vyjádřením, že král je za takového uznán papežem. Patrně jsem se mýlil.

    OdpovědětVymazat
  10. Btw, kdyby se William jednou rozhodl vládnout ne jako Vilém V., ale jako Alfréd (teoreticky si může vybrat jakékoli vladařské jméno), byl by Alfrédem I., nebo II.? Měl by být I., ale to by Britům pěkně zamotal hlavy, protože Alfréd Veliký nebyl jen tak nějaký král a zná ho každý školák.

    OdpovědětVymazat
  11. V tom případě jsem ale Karla v kondolenci neměl oslovovat Hoheit, nýbrž Majestät.
    a) Český král by měl umět česky, ne?
    b) Není Výsost nekorunovaný král?

    OdpovědětVymazat
  12. a) Český král by měl umět česky, ne?

    O tom jsem uvažoval, ale podle závěrů mé rešerše češtinu neovládá.

    b) Není Výsost nekorunovaný král?

    Ne, je to vévodský titul.

    OdpovědětVymazat
  13. O používání titulů v němčině např. zde.

    OdpovědětVymazat
  14. Jinak podle en.wiki se zdá, že tradičně byla korunovace českého krále skutečně považována za konstitutivní.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>