27. února 2009

Legalism a literalism

Chcete-li vědět, proč je české postkommunistické právo tak mizerné, jsou odpovědí 2 dětské nemoci: legalism a literalism.

Legalism je představa, že právo jsou toliko právní předpisy, že kromě nich není nic závazného. Právní obyčeje, literatura ani judikatura nemá příliš význam.

Literalism geniálně popsal Tomáš Pecina, a proto nebudu nosit sovy do Athén: "Celá tato diskuse, minimálně na jedné své straně (s čestnou výjimkou P.H.), je zatížena do krajnosti dovedeným textualismem a vírou, že Ústava, ZÚS, popř. i podzákonné předpisy týkající se procedurálních záležitostí ohledně mezinárodních smluv, jsou produktem Vyšší Inteligence, přičemž úkolem právníků je tento transcendentní záměr na základě jejich nedokonalého výronu do textu právních předpisů zjistit a vyložit.

Nesmysl: Ústavu psala horkou jehlou parta víceméně průměrných až podprůměrných právníků a jejím výkladovým látáním by se uživilo několik lidí na plný úvazek.

* * *

Rozdíl mezi našimi přístupy je, že Vy se pokoušíte najít Pravdu, věře, že to učinit lze, a opravdu upřímně věříte v text právního předpisu jako výron transendentna, jako v něco, co – dovolíte-li mi vyjádření cum grano salis, nebo spíš tongue-in-cheek, "právníka přesahuje".

Vy budete nad textem zákona/Ústavy a nad tím, proč se hovoří o souhlasu, nikoli např. o pověření k ratifikaci, dlouhé hodiny hloubat a theoretisovat (a možná o tom napíšete i podnětnou diplomku), já odpovím, že se ti truhlíci zřejmě nezamysleli, zneváživ tak hned několik současných i již nežijících profesorů právnických fakult zároveň."

9 komentářů:

  1. Pozor: termín literalismus vychází nikoli z latinského, ale z anglického usu (literal = doslovný; latinsky by to patrně bylo verbatim), proto se pro češtinu nehodí. Používám proto na Iuridictu pracovně "textualismus", bez ohledu na to, že může vzniknout záměna s textualismem v anglickém smyslu.

    OdpovědětVymazat
  2. Proč bychom nemohli používat anglické termíny?

    Pojem "textualismus" je vysoce nevhodný, protože ten již označuje zcela legitimní právní doktrínu Antonina Scalii. To, že v dnešním českém právu, nemá textualism místa, neznamená, že tomu tak nebude třeba za 100 let. Náběhy k tomu jsou již dnes, když se hledá původní význam, kteří autoři ústavy přiřkli ratifikaci.

    OdpovědětVymazat
  3. Protože vznikají ohyzdné patvary. Příkladem je escapismus.

    OdpovědětVymazat
  4. GP správně upozornil na fakt, že textualismus se v USA kombinuje s originalismem, a tím dostává svůj specifický význam.

    Myslím, že nejčastější nářky na českou justici jsou, že v ní vládne adhocismus (nebo též indeterministické rozhodování). To znamená, že soudy rozhodují analogické případy různě, jak se jim zrovna zlíbí.

    OdpovědětVymazat
  5. Escapism je vžitý.

    Indeterministické rozhodování je vinou legalismu. Právní normy jsou často nejasné, ale protože nás doktrína ani judikatura nezajímá, tak to vyložíme po svém.

    OdpovědětVymazat
  6. Spíš bych řekl, že nahodilé rozhodování je jen jedním ze symptomů. Příklad: půlroční léčba zranění se dvěma operacemi patnáct tisíc, facka sto tisíc. Přitom ten samý senát vrchního soudu.

    Příklad textualismu z minulého týdne: V. Hučín nemá nárok na náhradu ušlého zisku za vazbu, protože byl těsně před ní propuštěn z BIS a nestačil si opatřit jinou práci. Použit judikát, kde se náhrady domáhal notorický fluktuant a celoživotní nezaměstnaný.

    OdpovědětVymazat
  7. Oba varovné případy, které uvádíte, nejsou příkladem textualismu, nýbrž literalismu, protože pochybuji o tom, že by soud zkoumal, co bylo úmyslem zákonodárce v úpravě ochrany osobnosti nebo odškodnění za vazbu.

    Dodávám, že legalism není vůdčí doktrínou českého práva a že je daleko spíše výrazem intelektuální lenosti. Koneckonců, odborná literatura se často čte a judikatura taky.

    Naproti tomu literalism je ztělesněním výsledků českého myšlení. Je to dědictví realismu (opaku nominalismu). Příkladem je Vodník, který je fascinován christologickými debatami, v nichž na základě několika naprosto kusých zmínek v Novém zákoně byla vybudována ohromná nauka o sv. Trojici.

    OdpovědětVymazat
  8. Oba varovné případy, které uvádíte, nejsou příkladem textualismu, nýbrž literalismu,

    Ve světle toho, že oběma terminy označuji to samé (na rozdíl od Vás), je Váš argument obzvlášť účinný.

    Nicméně bylo by dobře na nějaké terminologii se shodnout: předesílám, že literalismus odmítám z důvodu nevhodné genese terminu.

    OdpovědětVymazat
  9. Escapism je vžitý.

    Při jeho zaslechnutí po mně nelezou slimáci, ale přímo tarantule.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>