12. července 2008

Modely společnosti

Převzato z Nekorektně, autor Finrod Felagund: "Soudě podle mých osobních zkušeností to v Evropě vypadá přibližně takhle - setkávají se +-4 přístupy k tomuto problému, které jsou do různé míry namixované v té které zemi. Označil bych je takhle: anglosaský, francouzský, jihoevropský a ruský. To, co Vy i já chválíme, že funguje a že tam jsou ti "Mirkové Dušínové" většinově zastoupeni a demokratický proces opravdu sklízí své ovoce, jsem nazval anglosaským modelem, protože je postaven na anglosaské tradici úcty k zákonům a vůbec celém principu common law, kdy zákony tvoří reálné situace a každý soudce cítí povinnost (právě kvůli precedentu) neudělat ze zákona šmejd, protože se mu může příště stát, že i on sám bude svůj precedens potřebovat v jiné kauze. Zároveň je tam silná tradice parlamentarismu (všechny ty "tinger", tedy severské parlamenty, jsou na té tradici postaveny, tzn. Althing (IS), Stortinget (NO), Riksdag (SE) a Folketinget (DK)), která se promítla i do britského politického systému a třebaže je v USA tradice silného prezidenta, úcta k zákonům se přenesla i tam.

Oproti tomu francouzský model je to, co považují za ideální kavárenští levičáčtí intelektuálové, tedy jakýsi nesmyslnými pravidly svázaný stát, který se pak snadno svrhává revolucí, protože svou neschopností vládnout vytváří pro revoluce ideální záminku. Pro tento systém je typická schopnost si cokoliv vyřvat a chovat se docela bezohledně ve jménu jakéhosi vyššího principu. Kořeny toho sahají do roku 1789.

Jihoevropský model je nejsytěji koncentrován v Itálii. Jde o systém, v němž je stát povětšinou tak neschopný a plný úplatných politiků, že na právo kašle každý a společnosti se účastní mafie, která je kolikrát vnímaná jako vymahatel práva, kde stát selhává i běžnými lidmi (proto sicilská a kalábrijská mafie tak dlouho vydržela, protože měla podporu "zdola"). Tento systém je charakteristický naprostým nedostatkem konsensu, střídáním politických extrémů a rozštěpením společnosti zpravidla mezi jakýkoliv druh fašistů a jakýkoliv druh bolševiků.

A konečně ruský model je nám důvěrně známé samoděržaví, v němž co je dobré pro vůdce je dobré pro společnost, vše se podřizuje "národní hrdosti" (jak to nazývají Rusové), tedy "tomu, aby se nás svět bál a tím jsme měli respekt" (tak to nazývám já) a člověk jako individuum neznamená zpravidla vůbec nic. Změna systému je takřka nemožná, proto lidé kašlou na zákony a dělají si svoje s tím, že "Moskva je daleko", tedy s přesvědčením, že je nikdo nepotrestá. Stát je vnímán jako nástroj represe.

Odhadem bych napsal procentuální podíl jednotlivých principů v jednotlivých evropských zemích tak, jak to vnímám já:

ČR: jihoevropský 5%, anglosaský 15%, ruský a francouzský oba po 40%.
Slovensko: jihoevropský tak 35%, anglosaský 5%, francouzský 10% a ruský 50%.
Polsko: anglosaský 70%, jihoevropský 0%, francouzský a ruský po 15%.
Norsko, Švédsko, Dánsko: anglosaský 80%, francouzský 20%, zbytek 0%."

Updated.

18 komentářů:

  1. Udivuje mne, Petře Urbane, že článek, kde autor argumentuje procenty, která uvadí slovem "odhadem bych" a zmiňuje jakési své dojmy o čtyřech přístupech (přístupech k čemu??) označíte štítkem sociologie, což by pokud vím, měla být sice společenská věda, ve svých výzkumech však založená na exaktnosti. Nikoli ovšem dojmologie.

    OdpovědětVymazat
  2. ČR: jihoevropský 70 %, ruský 30%, ostatní 0.

    OdpovědětVymazat
  3. Sociologie není statistika. Je to universální levicová věda, stejně jako ekonomie je universální pravicová věda.

    Proti změně štítku nic nemám, když dáte positivní návrh.

    OdpovědětVymazat
  4. Nebyl bych k ČR tak krutý. Anglosaský duch zde skutečně minimálně z 1/6 bloudí.

    A u autora textu postrádám rozlišení kalvínského (CH a Nizozemí) a lutheránského (Kalmarská unie, východní Německo) ducha.

    OdpovědětVymazat
  5. Anglosaský duch zde skutečně minimálně z 1/6 bloudí.

    Můžete jmenovat jediného aktivního politika, který tento duch představuje? Snad konservativní křídlo Konservativní strany, ale to je slabé a v defensivě.

    Poznamenávám, že za nositele anglosaského ducha nepočítám Vondru, Žantovského, Peheho nebo jiné vyžírky a oportunisty.

    OdpovědětVymazat
  6. Spíše jsem myslel, že vás zaujme, proč neuznávám významný vliv francouzského modelu. Důvodem je, že ve Francii je budován systém státní správy jako dokonalý, racionální a od (společenské) reality do značné míry oproštěný systém, kdežto v České republice se hlavně švejkuje: viz ty různé právní předpisy, které jsou tak absurdní, až jsou materiálně nesplnitelné, což se ovšem nezdá nikoho zvláště vzrušovat.

    OdpovědětVymazat
  7. To máte plnou pravdu. Mne však ale trápí lutheránský model: Zatímco kalvínský znám velice dobře, o lutheránském nevím vůbec nic.

    OdpovědětVymazat
  8. Nejde o univerzální levicovou vědu, v případě tohoto příspěvku jde jendoznačně o plané tlachy

    OdpovědětVymazat
  9. "Sociologie není statistika. Je to universální levicová věda, stejně jako ekonomie je universální pravicová věda." Promiňte mi tu vulgaritu, ale to je strašná sračka, co tu prohlašujete.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak se na to podívejte. Četl jsem strašnou spoustu sociologických i ekonomických prací a je to tak.

    OdpovědětVymazat
  11. v případě tohoto příspěvku jde jendoznačně o plané tlachy

    No to samozřejmě. Běžné anarchofašistické rozumy. Jednou o tom dokonce pořádala školení jejich oblastní organizace na NP, ten článek ale už bohužel nemůžu najít. Vysvětlovalo se, jak je pitomé, když Kocourkovští pohlížejí svrchu na Francouze. Idiot z banánové republiky se vyvyšuje nad velmoc s její skvělou kulturou a historií.

    OdpovědětVymazat
  12. no, pane piiitrs, to jste vedle jak ta jedle...statistika je primárním nástrojem sociologie.
    Tato pro me soukrome není sice vědou, protože se tam pohybuje mnoho šarlatánů a je to obor za zenitem , protože je to jeden z posledních výhonků modernity a postmoderna umí dokázat že žádna societas neexistuje, že se tu řešej pseudoproblemy atd...ale nikdy nejde řici, že je pravicová nebo levicová. Pakliže je to věda, tak je nad kategoriemi pravice/levice.

    Ekonomie pro me taky není věda, protože používá matematický aparát o němž a jeho risicích nemá ani páru, ale opět není možno ji paušalisovat vpravo.

    Četba socio-ekono knih vám byla zjevě ku hovnu.

    Neberte si, plíís, toho tolik a raději se držte parket v nichž vynikáte. Např jste se složil po mém posledním příspěvku ohledně vyhánění v Eretzu....

    OdpovědětVymazat
  13. Neberu Vám Vaše hodnocení, ale vidět pravicového sociologa nebo levicového ekonoma je zázrak.

    Co se týká vyhánění Palestinců, myslím, že už se o něm namluvilo dost.

    OdpovědětVymazat
  14. Pravicoví sociologové existují (většinou si říkají sociální anthropologové), stejně jako levicoví ekonomové: Co byl podle vás John Keynes?

    OdpovědětVymazat
  15. Pravicoví sociologové existují (většinou si říkají sociální anthropologové
    OK, to beru. Anthropologie je tedy pravicovou alternativou sociologie. Co je však levicovou alternativou ekonomie?

    Co byl podle vás John Keynes?
    Typický centrista. Nesmí Vás mást, že byl etatista. Etatism není definičním znakem levice, to je jen fabiánská úchylka.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>