On to původně neměl být Wacht am Rhein, ale o něco méně nekrvelačná Horst-Wessel-Lied, problémem však byla autorská práva… A povídá se, že to vlastenecké nadšení i slzy byly zčásti zcela skutečné – mnoho herců bylo uprchlíky z nacisty ohrožované Evropy. Podobná scéna už ale byla v o něco starším La Grande Illusion (na motivy první světové války).
Mně tam teda sedne líp Wacht am Rhein. Ač vím, že to bylo používano i oficiálně, tak se mi Horst-Wessel-Lied spojuje spíše se skvadrou tupých SA-manů v zaplivané putice, před jejímiž dvěřmi se pravidelně perou s podobnými lidmi z Rotfrontkämpferbund. Ale je to možná jen moje osobní představa.
Horst-Wessel-Lied byl zakončen stranický sjezd v Norimberku, o kterém natočila svůj slavný Trimph des Willens Leni Riefenstahl. Tam působí opravdu imposantně.
"In der berühmten Gesangskrieg-Szene des 1942 entstandenen Films Casablanca werden die singenden deutschen Offiziere von den Gästen in „Rick’s Café Américain“ übertönt, als letztere die Marseillaise anstimmen. Ursprünglich war geplant, die Deutschen das Horst-Wessel-Lied singen zu lassen, was im Kontext wohl eine angemessene Wahl gewesen wäre. Die Produzenten nahmen von dieser Idee aber aufgrund urheberrechtlicher Bedenken Abstand. Im Film singen die Offiziere daher Die Wacht am Rhein, ein patriotisches Lied aus der Kaiserzeit, das als Symbol der Gewalt und Unterdrückung fungiert, obwohl sein Text weit weniger blutrünstig ist als der der französischen Hymne."
Problém je v tom, že zatímco H.-W.-L. je pro mě symbolem toho, co odmítám, tedy politického násilí a nacistického režimu jako takového, přerušením W. a. R., s níž se ztotožňuji, francouzskou hymnou vnímám jako urážku.
Pro mne jsou odpuzující ty nacionalistické stereotypy. Povšimněte si takových maličkostí, jako že příslušník "nesympathického" (fakticky ovšem pouze nepřátelského) národa Strasser mluví lámanou angličtinou, kdežto Renault naprosto plynnou.
Jediný film, kde šovinistickou stereotypisaci snáším, protože je dovedena daleko za hranici věrohodného, jsou Those Magnificent Men in Their Flying Machines. Geniální dílo! Jen Angličané jsou schopni kvůli natáčení komedie vyrobit čtrnáct letuschopných replik aeroplánů ze začátku století.
Děsím se, jak by mohl vypadat hollywoodský remake…
Inu, je to film z doby války, těžko od něho čekat nějakou objektivitu. Mne nejvíce fascinuje postava českého odbojáře Victora Laszlo, což je čistý Mirek Dušín.
Jaký to výtrysk ryzího šovinismu! Povšimněte si, že zpěp končí, když chtějí napojit nečistou krví (sang impur) francouzské brázdy.
OdpovědětVymazatObjektivně vztao, Wacht am Rhein, kterou Marseillaisou přeruší, je v tomto smyslu daleko méně krvelačná.
Inspirativní pro všechny, kteří chtějí omezovat jim nesympatické výkřiky některých fakoušků na fotbalových stadionech.
OdpovědětVymazatNezalepovat pusu, nezavírat do vězení, ale zkrátka oponenta překřičet.
Řekl bych, že je to spíše duch doby. Celá Evropa byla okupována nacisty a český odbojář Victor Laszlo se zachraňuje v Casablance.
OdpovědětVymazatNavíc 16 dní před premiérou Německo okupovalo zbytek Francie. Ten film je geniální.
OdpovědětVymazatOn to původně neměl být Wacht am Rhein, ale o něco méně nekrvelačná Horst-Wessel-Lied, problémem však byla autorská práva… A povídá se, že to vlastenecké nadšení i slzy byly zčásti zcela skutečné – mnoho herců bylo uprchlíky z nacisty ohrožované Evropy. Podobná scéna už ale byla v o něco starším La Grande Illusion (na motivy první světové války).
OdpovědětVymazatMně tam teda sedne líp Wacht am Rhein. Ač vím, že to bylo používano i oficiálně, tak se mi Horst-Wessel-Lied spojuje spíše se skvadrou tupých SA-manů v zaplivané putice, před jejímiž dvěřmi se pravidelně perou s podobnými lidmi z Rotfrontkämpferbund. Ale je to možná jen moje osobní představa.
OdpovědětVymazatHorst-Wessel-Lied byl zakončen stranický sjezd v Norimberku, o kterém natočila svůj slavný Trimph des Willens Leni Riefenstahl. Tam působí opravdu imposantně.
OdpovědětVymazatJá vím. Pouze říkám, jak by to na mě (zvlástě v této scéně) působilo.
OdpovědětVymazatAno, zdá se to být přesné. Podle wikipedie:
OdpovědětVymazat"In der berühmten Gesangskrieg-Szene des 1942 entstandenen Films Casablanca werden die singenden deutschen Offiziere von den Gästen in „Rick’s Café Américain“ übertönt, als letztere die Marseillaise anstimmen. Ursprünglich war geplant, die Deutschen das Horst-Wessel-Lied singen zu lassen, was im Kontext wohl eine angemessene Wahl gewesen wäre. Die Produzenten nahmen von dieser Idee aber aufgrund urheberrechtlicher Bedenken Abstand. Im Film singen die Offiziere daher Die Wacht am Rhein, ein patriotisches Lied aus der Kaiserzeit, das als Symbol der Gewalt und Unterdrückung fungiert, obwohl sein Text weit weniger blutrünstig ist als der der französischen Hymne."
Problém je v tom, že zatímco H.-W.-L. je pro mě symbolem toho, co odmítám, tedy politického násilí a nacistického režimu jako takového, přerušením W. a. R., s níž se ztotožňuji, francouzskou hymnou vnímám jako urážku.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatHorst-Wessel-Lied je mnohem hezčí písnička než Wacht am Rhein. Je totiž původně z jakési operety.
OdpovědětVymazatPodle mne je Casablanca jedním z nejpřeceňovanějších filmů všech dob, ale je to jen názor.
OdpovědětVymazatMně přijde naprosto úžasný. Je to romantický film z dob, kdy romantické filmy byly ještě romantickými filmy, nikoliv sbírkou nudných cliché.
OdpovědětVymazatPro mne jsou odpuzující ty nacionalistické stereotypy. Povšimněte si takových maličkostí, jako že příslušník "nesympathického" (fakticky ovšem pouze nepřátelského) národa Strasser mluví lámanou angličtinou, kdežto Renault naprosto plynnou.
OdpovědětVymazatJediný film, kde šovinistickou stereotypisaci snáším, protože je dovedena daleko za hranici věrohodného, jsou Those Magnificent Men in Their Flying Machines. Geniální dílo! Jen Angličané jsou schopni kvůli natáčení komedie vyrobit čtrnáct letuschopných replik aeroplánů ze začátku století.
OdpovědětVymazatDěsím se, jak by mohl vypadat hollywoodský remake…
Inu, je to film z doby války, těžko od něho čekat nějakou objektivitu. Mne nejvíce fascinuje postava českého odbojáře Victora Laszlo, což je čistý Mirek Dušín.
OdpovědětVymazatJste tedy vděčný hollywoodské produkci navyklý divák, kterému historie ve filmu stačí jako "backdrop" – aby byl film někdy a někde.
OdpovědětVymazatAsi ano, i když je zásadní rozdíl mezi filmem Gladiator a seriálem Řím.
OdpovědětVymazatA co, pane T. P., Chaplinův The Great Dictator? Tam jsou ty stereotypy ještě více ad absurdum...
OdpovědětVymazat