6. dubna 2008

Velké Nizozemí


Když je nacionalism silnější než náboženství, tak může překonat historicky dané okolností. Příkladem je hnutí za "znovusjednocení Nizozemí".

8 komentářů:

  1. Já jsem pro velké Nizozemí. Okupace Flander francouzským elementem musí skončit. Bylo by to jednodušší ekonomicky i politicky.

    David Pavlíček

    OdpovědětVymazat
  2. Gde je Vodnik Tulipanovy aby se k tomu vyjadril :-) ???

    a jen jestli jste pane Pavlíček
    domyslel ztratu pastiky z hlemyzdu?

    ... a vubec, proc francouzský element je horsi nez jine elementy, kdyz nektere elementy se rysuji jako hrozba i kdyz pry prokazatelne z 90% mirumilovne?

    ale pane Pavlicek nic ve zlem, to nemel byt nesouhlas s Vasim nesouhlasem s "francouzskym elementem" jen snaha poznat vsechna pro a proti, z mist kde se to hroti...
    nebojte se narceni z popirani multikulturalismu.

    Stale vice se jevi porekadlo pritele dochtora jako site na miru dnesni dobe:

    hledani pijavic u pacienta, ktery ma otevrene zily :-(

    ..aneb hrabani se v nepodstatnem a ignorace podstatneho:-(

    Umyslne nebo z blbosti?

    OdpovědětVymazat
  3. Já si myslím, že je úplně fuk, jestli bude Bruselu poslušno Malé nebo Velké Nizozemí. Osobně bych uvítal, kdyby se od Nizozemí a od Belgie odtrhly provincie Limburg a sjednotily se ve stát Limburg, který by pak pod diktátem/knutou/protektorátem (nehodící se škrtnětě) Bruselu panáčkoval vedle Nizozemí a Belgie. A nakonec by tak mohly učinit i obě Brabantska a ostatní nizozemské a belgické provincie. To by se mi ostatně líbilo i v případě Itálie a Německa - návrat před rok 1848.

    Ad Pavlíček: francouzský element okupuje jen malou část Flander kolem Bruselu. Valonii ať si připojí k Francii, stát Belgii by asi bylo lépe zlikvidovat. Ale připojení pod Nizozemí nefunguje, jak se ukázalo po vzniku Nizozemského království v r. 1813, zahrnujícího i dnešní Belgii (ta se osamostatnila 1839). Možná by to dnes pod Bruselem nehrálo žádnou roli.

    OdpovědětVymazat
  4. Podle mne byla belgická revoluce v roce 1830 čistě wallonská záležitost, s níž Vlamové neměli nic společného. Vizte nizozemského hrdinu se jménem Jan Carolus Josephus van Speijk.

    OdpovědětVymazat
  5. Van Speyk byl pravý sebevražedný atentátník, za kterého by se Hamas nemusel stydět. Jinak belgickou revoluci jsem nestudoval a můžete mít pravdu - zůstává otázkou, proč se Vlámové, část Brabanťanů a Limburáků k Valonům přidala.

    OdpovědětVymazat
  6. Já myslím, že se nepřidali, ale že jim jiného nezbylo.

    OdpovědětVymazat
  7. Mohli se přidat k Nizozemí. Přinejmenším Brabantsko k Severnímu Brabantsku a Limburg k nizozemskému Limburgu. Proč se naopak Severní Brabantsko a nizozemský Limburg taky nepřidaly k Belgii?

    OdpovědětVymazat
  8. O tom rozhodly výsledky vojenské campagne (vizte Maastricht) a velmoci.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>