30. března 2008

Pouť Čechů do Moskvy ještě jednou

Zdá se, že je dnes v módě bagatelisace této ohavné velezrady: "Rozhodli se navštíviti výstavku moskevskou, aby byl »dán světu důkaz, že menší národové slovanští nejsou tak osamělí, aby přepych německý mohl z národního jejich rozvoje úsměšky sobě tropit a slavnou a bezpečnou budoucnost jim popírat«." Bohumil Doležal: "v roce 1867, jako odpověď na rakousko-uherské vyrovnání, uskutečnili čelní čeští politici demonstrativní pouť do Petrohradu a Moskvy. Jednali s ministrem Gorčakovem a přijal je i car. Rusové ovšem měli tenkrát minimální zájem zkomplikovat si kvůli Čechům své vztahy s dunajskou monarchií (také realisticky nahlíželi, že na nějaký konflikt nemají), a čeští politici se nedokázali přenést přes své výhrady ke způsobu, jak Rusové jednají s Poláky a k slavjanofilskému projektu sjednocení Slovanstva pod vládou jednoho cara, pravoslaví a společného (rozuměj ruského) jazyka. Takže vlastně o moc nešlo."

Šlo o hodně. Češi ukázali, že svou vnitropolitickou neschopnost jsou ochotni kompensovat spolčováním s nepřátelskou mocností. Rovněž výhrady proti ruské genocidě Poláků byly jen zcela krotké. Jediným Čechem, který tehdy zastával rozumné a mravné stanovisko, byl Josef Václav Frič. "Účast Čechů na výstavě moskevské popudila Poláky proti Čechům."

Rusové tehdy bez obalu sdělili stanovisko carské administrativy: "Kdežto Rusové, v jichž čele stál M. P. Pogodin, Lamanskij a j., zdůrazňovali, že všichni Slované musí přijmouti jeden spisovný jazyk, jednu abecedu, jedno náboženství pravoslavné a musí státi se jediným národem Čechové, zvláště ústy dra F. L. Riegra, naznačili, pokud to v slavnostních chvílích bylo možno, že s ruským pojímáním vzájemnosti slovanské souhlasiti nemohou." (kursiva má)

"Vládě rakouské, proti níž stáli Čechové v krajní opposici, účast Čechů na výpravě moskevské i rusofilská nálada v Čechách byly proti mysli. Říšský kancléř Beust dal této náladě u vlády i dvora veřejně průchod 18. září 1867 v Liberci, an pravil: »Ano, došlo již to tam, že v hlavním městě tohoto království jásá se při cizí hymně. Jak má král, kterého korunou ozdobeného míti si přejí, konati svůj vjezd do města, ve kterém rozléhá se hymna oslavující cizího mocnáře?«" Ano, měl naprostou pravdu.

Updated.

6 komentářů:

  1. No to v té historii zase bloudíme, takže když jede Paroubek kamkoli za hranici dělá tím cosi špatného, souvislostí s cestou českých politiků do Ruska po dualizaci monarchie mnoho nevidím. To už jsou takové ty Pavlovovy reflexy, řekne se Paroubek, no a potom se už jenom sliní. Na vás tak zjevně působí i slovo Rusko.

    OdpovědětVymazat
  2. O Paroubkovu jsem neřekl ni slova. Mluvím toliko o roku 1867.

    OdpovědětVymazat
  3. Ale my dobře víme ;-) ta narážka na Paroubka tam je...

    No nevím, velezradu z toho pořád děláte vy. Děláte z komára velblouda a hovoříte o "vnitropolitické nechopnosti Čechů"

    Přitom Palackého politická činnost a obecně rozvoj státotvorné činnosti z české strany po roce 1867 hovoří o opaku. Vzpomeňme na například fundamentální články, punktace...

    Byla li snaha o česko-rakouské vyrovnání prostě smetena ze stolu, bez ohledu na mínění české veřejnosti, něco není v pořádku. To snad jako demokrat uznáte..?

    Jinak historiografické kapacity pro toto období českých dějin, například Klíma, nebo Otto Urban pouť do Moskvy jako "vlastizradu" neinterpretují. To je Váš zjednodušený a podbarevný pohled.

    OdpovědětVymazat
  4. Velezrada to byla a není to pouhý komár, ale velbloud. A pokud Vás zrada Rakouska nezajímá, snad byste se mohl zajímat aspoň o genocidu Poláků.

    Fundamentálky zkrachovaly, protože je Češi nebyli schopni prosadit.

    S punktacemi neměl Palacký nic společného. Zkrachovaly rovněž, tentokrát protože mladočeši vycítili chanci se staročechy jednou provždy zúčtovat. Což se jim podařilo. Dokonce i Masaryk ucítil, odkud vítr vane, a místo ke staročechům vstoupil k mladočechům.

    Ona nebyla smetena. Byla za zády českých Němců, kteří se proti ní logicky postavili na odpor. Tomu se nelze divit.

    Jakého Klímu máte na mysli?

    Můj učitel Otto Urban svou stěžejní práci psal ještě za kommunismu. Nemohl vše napsat zcela otevřeně.

    OdpovědětVymazat
  5. Furt nechápu, jak tím mohli zradit české království.

    OdpovědětVymazat
  6. Zradili Předlitavsko a ani Království českému neprospěli.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>