Proč jsou kommunistické strany pouhými agenturami Ruska

Plasticky to ukazuje případ Kommunistické strany Indie. Jak známo, Džaváhárlál Nehrú, vůdce Indického národního kogressu a indický premiér (1947–1964), udržoval úzké styky se SSSR. Indičtí kommunisté však Indii považovali za zaostalou postkoloniální zemi, kde je nezbytné provést socialistickou revoluci. S tím však v Moskvě narazili, neboť Rusům byla geopolitika milejší než nejistý pokus o diktaturu proletariátu. Proto indickým soudruhům nařídili, aby svou kritiku vládnoucího establishmentu zmírnili.

Jak píše wiki: "The Soviet government consequently wished that the Indian communists moderate their criticism towards the Indian state and assume a supportive role towards the Congress governments. However, large sections of the CPI claimed that India remained a semi-feudal country, and that class struggle could not be put on the back-burner for the sake of guarding interests of Soviet trade and foreign policy. Moreover the Indian National Congress appeared to be generally hostile towards political competition."

Situaci ještě zhoršil konflikt mezi Čínou a Indií. Pro indické kommunisty bylo přirozené, že v konfliktu mezi kapitalistickým (Indie) a socialistickým státem (Čína) budou stát na straně socialismu. Nicméně Chruščov se právě pohádal s Mao Ce-tungem, a proto byla ČLR pro SSSR nepřítelem číslo 1. Indická vláda si navíc pochopitelně tento nedostatek vlastenectví v době války nenechala líbit a vlastizrádce zavřela do vězení.

Výsledek byl, že v roce 1964 se KSI rozpadla na dvě frakce: maoisty (Kommunistická strana Indie (marxistická) – asi 60 % původní strany) a prosovětskou část (Kommunistická strana Indie – asi 40 % původní strany).

Jinak lze dodat, že Kerala je jihozápadní indický stát, kde kommunisté vesele vládnou a nikomu to příliš nevadí.