Rusko a SSSR I

Bohumil Doležal:

"Základní Solženicynovou myšlenkou je vlastně už od dávného otevřeného dopisu Brežněvovi zdůraznění nutnosti rozlišovat mezi „sovětským“, “komunistickým“ na jedné straně a „ruským“ na straně druhé. Toto rozlišení je alibistické. Je nepochybné, že komunismus znamenal přervání spousty významných ruských tradic (například té křesťanské). Ruská imperiální idea zůstala však v základě nedotčena: totiž v představě, že národní bezpečnost lze nejlépe zajistit záborem co největšího nepřátelského území. Toto přesvědčení vyplynulo ze špatných ruských historických zkušeností se svými západními sousedy a Západem všeobecně a Západ má na nich velký podíl viny. Následkem je jakýsi stres. Zabraná území je třeba ovládat terorem, a to poznamenává neblaze i vnitroruské poměry. Zase nejde o žádný dědičný hřích, ale o něco, co je třeba věcně překonat: tento způsob zajišťování národní bezpečnosti se totiž osudově neosvědčil a rozvrat bolševického impéria je toho nejlepším dokladem. Solženicyn si vymýšlí jakési „sovětské“ monstrum, které se sneslo na Rusko zvenčí a ruské tradice jen narušilo a zničilo. Je to bohužel dost pohodlný způsob, jak svést vlastí bídu na jiné."