Polemika s p. Vaněm II

Pan Vaňo napsal velice zajímavou úvahu. Odpověď si zaslouží zvláštní článek.

1. Význam reforem 1960–1964
Je neodpovědné odbýt právní reformy v kommunistickém Československu v letech 1960–1964 několika větami. Celá věc by si zasloužila podrobnou analysu. Tak snad jen několik anekdot. Víte, proč bylo zrušeno poručenství? Protože za socialismu nikdo nikomu neporoučí. Proč byly zrušeny závazky? "Při poskytování těchto služeb vznikají mezi občany a socialistickými organizacemi společenské vztahy, které jsou kvalitativně zcela odlišné od vztahů, jež dříve vznikaly mezi občany a soukromými podnikateli, i od smluvních vztahů, které vznikají mezi občany, je proto jen samozřejmým důsledkem tohoto vývoje, že osnova upravuje vztahy vznikající při poskytování služeb občanům jako specifické socialistické vztahy v samostatné části, a to tak, aby nová právní úprava odpovídala všestranné péči socialistické společnosti o stálé zvyšování životní úrovně pracujících." K dalšímu studiu doporučuji důvodovou zprávu občanského zákoníku z roku 1964.

Eklektismus není zase tak špatný jako je totální opuštění tradice. Nás právní řád vychází z rakouského, a proto bychom se měli inspirovat hlavně rakouským právem. Ačkoliv francouzské právo má také mnoho užitečných věcí, je postaveno právě na zvýšené soudní normotvorbě (např. v nekalé soutěži), čehož naši soudci nejsou schopni a také ani ochotni. A proč bylo vůbec nutné rušit občanský zákoník z roku 1950? Od té doby pořádný občanský zákoník nemáme dodnes.

2. Význam anglosaského práva
V nedávné době v Itálii opustili svůj tradiční poloinkvisiční trestní process ve prospěch anglosaského plně kontradiktorního. Funguje jim to. Zákon č. 119/1873 ř. z., ze dne 23. května 1873, jímž se uvádí trestní řád, také znamenal revoluci v trestním processu po anglosaském vzoru, neboť výrazně posílil kontradiktornost řízení. Je třeba si uvědomit, že čím více demokracie, tím více anglosaských vzorů, např. zrušení verbálních přečinů. Kontinentální tradice mají kořeny v absolutismu, s tím se nedá nic dělat.

3. Soudní normotvorba
Opět ocituji Eliáše: "Komplex pravidel shrnutých do tohoto ustanovení [§ 10 NOZ] se záměrně, kategoricky, a také v logické návaznosti na § 2, rozchází s Robespierovou maximou, že "Slovo »soudní tvorba práva« musí být vymýceno z našeho slovníku." Tato zásada je totalitnímu právnímu myšlení blízká, jak je známo rovněž z nedávné české zkušenosti, pohříchu i současnosti. S těmito neblahými tradicemi je nezbytné se rozejít nejen s ohledem na jejich kořeny, ani proto, že princip popření soudcovské tvorby práva ani v totalitních právních systémech nenašel plné uplatnění (jako princip nepůsobí), ale především z toho důvodu, že snahy o jeho prosazování působí retardačně na juristické myšlení i na celkovou právní kulturu, vedou k nespravedlnostem při aplikaci práva, a tudíž i k sociálně škodlivým efektům."

4. Soudci a poroty
Soudci se volí z právníků všude na světě. Laický živel je zastoupen v porotách.

5. Ideální právo
Je pravda, že existují též jiné právní systémy než je kontinentální (= římské či občanské) právo a anglosaské (common law) právo. Na PF UK se přednáší o islámském, čínském a církevním právu. Nicméně, ačkoliv nemám nic proti indiánům, troufám si říci, že v porovnání s římským či anglosaským právem je primitivní.

Stejně jako je jedna spravedlnost, tak existuje jen jedno právo. To, které je se spravedlností totožné, takové je ideální.