16. února 2006

Z jakého těsta je váš ateismus?

Přijal jsem pozvání V. Z. stát se spoluautorem tohoto blogu. Sám jsem svůj blog víceméně vyřadil z provozu - ale psaní mi trochu chybí - tedy čas od času něco publikuji i zde. Jak se mé příspěvky budou vyjímat mezi těmi ostatními netuším. Wie auch immer. Bavte se dle svého.

Jménem ateismu se označují jevy, které se mezi sebou velmi liší. Někteří Boha výslovně popírají; jiní se domnívají, že člověk o něm nemůže naprosto nic tvrdit; jiní pak zkoumají otázku Boha takovou metodou, že se zdá, jako by neměla smyslu. Mnozí neoprávněně překračují hranice zkušenostních věd a buď se snaží všecko vysvětlovat v rámci těchto věd, anebo už vůbec nepřipouštějí žádnou absolutní pravdu. Někteří člověka tak vyvyšují, že tím víra v Boha téměř ztrácí sílu. Zdá se však, že jim jde více o zdůraznění člověka, než o popírání Boha. Jiní zase chápou Boha tak, že představa, kterou odmítají, není Bůh evangelia. Jiní si otázky o Bohu vůbec nekladou; necítí totiž, jak se zdá, náboženský neklid a nechápou, proč by se měli o náboženství zajímat. Ateismus mimoto nezřídka vzniká buď z vášnivého protestu proti zlu ve světě, anebo z toho, že některým lidským hodnotám se neprávem přisuzuje známka absolutna, takže se stavějí na místo Boha. Přístup k Bohu může často ztěžovat sama dnešní civilizace, ne snad sama sebou, ale protože je příliž zapletena do pozemských věcí.

Žiji ve světě, v němž je ateismus vnímán jako něco přirozeného, normálního. Tento text mě ráno zaujal cestou do školy (sekulární školy, aby nebylo pochyb). Jmenuje se Radost a naděje (celému dílu bych se zde rád věnoval někdy příště). Jistě se nejedná o vědecký spis. Dále, daný úryvek nesvědčí o tom, že by se celý dokument zabýval ateismem.

Ateismus, chápán ve své úplnosti, není něco původního, nýbrž vzniká spíše z různých příčin, mezi které je třeba počítat i kritickou reakci proti náboženství, a v některých zemích zvláště proti náboženství křesťanskému.

Z historie náboženství i ateismu se mi zdá být zřejmé, že ateismus vždy vznikl popřením náboženství, které se samo o sobě nacházelo v krizi, znetvořené. Alespoň pro někoho. V našich podmínkách to bylo křesťanství., ve antickém Řecku zase jejich náboženská výchova. Ateismus vzniká z nouze člověka, který je k němu dohnán úzkostí - a nebo úmyslným nepřátelstvím, zlobou, pýchou. Ateismus vzniká přičiněním člověka. Náboženství je zde již od samého počátku člověka.

O důvod víc, proč ateismus vnímat jako skutečnost již svým původem podřízenou náboženství.

Updated.

2 komentáře:

  1. Slaby! Ross a Peters pisou takovy krasny nesmysly, ze tomu se vazne musim smat.

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za příspěvek. Časem snad napíši reakci.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>