27. února 2006

Restituce

Píši teď jeden odborný text, kde se okrajově zabývám též otázkou restitucí. Na nich se ve velkém ukázal problém, který na české části Wikipedie zuří v malém: čecháčkovská dělba na "našince" a "nepřátele". Našinci, tj. občané ČR, dostali zpět vše, nepřátelé, tj. exulanti, nedostali zpět nic. Více též článek Cyrila Svobody: Restituce v rámci privatizace v České republice. In Právní praxe 3/1994, p. 121 sq.

Proč jsou exulanti nepřátelé? "Zradili" národ v těžkých časech. Opustili jej a šli za lepším. To se neodpouští, jako ve všech takových nevyspělých společnostech: "Po druhé světové válce se vrátili se třemi syny do severní, komunistické části Koreje, kde byli přijati, jako každý, kdo přišel z ciziny, s nedůvěrou." Tomáš Krystlík

My nepotřebujeme žádné rady zvenčí, my radši budeme stokrát objevovat Ameriku. Máme zlaté české ručičky, takže si sami poradíme nejlépe. "Je pravdou, že Češi jsou značně nadáni schopností improvizace. A to nejen po stránce mechanické, nýbrž i po stránce kličkování mezi zákony a na jejich pomezí – viz činnost, kterou Češi přivedli k rozšíření dosud nebývalému: tunelování . . . K dokreslení portrétu českého zedníka-neumětela: rovná omítka s pomocí omítníků je pro něj téměř neznámý pojem, omítku nebo maltu nahazuje bez předchozího namočení podkladu (do několika let to spadne), co pocáká a ušpiní, jej nezajímá, lepicí pásky a igelitové krycí plachty téměř nezná, zná-li, pak ignoruje jako zhýčkanost (viz přetažení omítky nebo fasádní barvy do rámů oken a dveří – k vidění po celé Praze u renovovaných domů). Prostě takové podělané české ručičky lépe urazit! S tím si myslíte, že prorazíte v Evropě? Bůh ochraňuj Evropu!" Tomáš Krystlík, též CS-magazin.

Tato provincionální zaprděnost je ztělesněním primitivního tribalistického myšlení a důvodem, proč západní Evropu nedoženeme nikdy. Uzavřenost a xenofobie se s rozvojem neslučuje. "Zabavení majetku Němců a Maďarů, zbavení jich československého občanství státní zvůlí pomocí Benešových dekretů, uvalení nucených správ na větší podniky a vyhnání Němců a části Maďarů podstatnou měrou přispěly k poválečné éře československého nacionálního socialismu zcela obdobného typu, jako byl předcházející německý . . . [Mandlerovi se podařilo] poukázat na provázanost dekretů se socialistickým a nacionalistickým zvratem v době těsně poválečné, na jejich rasistickou podstatu v zásadě se nelišící od Norimberských zákonů." Tomáš Krystlík

Nejstrašnějším způsobem se čecháčkovské manichejské nazírání světa projevilo ve vyhnání Němců: "V myslích Čechů se jejich čeští spoluobčané hovořící německy stali zjednodušeně přivandrovalci navzdory tomu, že žili v zemi po mnohá století." Tomáš Krystlík. Establishment se přitom neštítil porušovat své vlastní sliby: "U ostatních československých občanů německé a maďarské národnosti bude československé státní občanství zrušeno. Tito občané mohou znovu optovat pro Československo, přičemž si úřady republiky ponechávají právo individuálního rozhodnutí o každé žádosti." Košický vládní program. Ve skutečnosti byli rovněž vyhnáni, pokud nebyli rovnou zmassakrováni.

Pokud si toto neuvědomíme, je docela možné, že nás zase čeká něco podobného jako vítězství KSČ ve volbách: "Ve skutečnosti, že KSČ nabídla sice lživé, ale velmi líbivé a působivé vysvětlení pro celé období od mnichovské konference až po konec války, lze spatřovat i příčinu jejího vítězství v českých zemích ve volbách v roce 1946." Opět Tomáš Krystlík. Při tom stačí udělat aspoň něco. Např. ukončit bezpráví na Sprše a české části Wikipedie. Jenže to bolí, vyžaduje jít s kůží na trh, znelíbit se "našincům", takže se toho nedočkáme.

Na otázku Tomáše Krystlíka: "Co nám brání učinit gesto a vydat jednovětný zákon: "Dnem zveřejnění ve sbírce zákonů pozbývají dekrety prezidenta republiky (tzv. Benešovy) svou platnost?" Nic to stát nebude - vše, co bylo podle nich učiněno do dne zveřejnění tohoto jednovětného zákona zůstane v platnosti, jen přestanou od toho dne platit. Tím dokážeme, že jsme učinili první krok ke zbavení se národních pudů." lze tak snadno odpovědět: Nic, jen elementární odvaha udělat správnou věc nepopulární u zastydlých chauvinistů.

Updated.

17 komentářů:

  1. No, jestli je pan autor v ostatním sběhlý tak, jako v problematice zednických prací, tak myslím, že je velmi namístě velká dávka shovívavosti.
    Mimochodem, ony firmy pravděpodobně zaměstnávají nekvalifikované Ukrajince za naprosto děsivých podmínek.
    Ale proč se unavovat s analýzou. Cíl byl předem vytyčen, bylo jen třeba vygooglovat pár nesouvisejících příkladů, dokreslujících lokajskou povahu těch Untermensch, kteří zkazí, na co sáhnou.

    No a jak je to s těmi navrátilci? To je třeba posuzovat individuálně a pokusit se rozlišit mezi reakcí lidí a papalášů, neházet všechny do předem nachystaného pytle. Ale to bychom chtěli moc, viďte pane Čecháčku?

    OdpovědětVymazat
  2. Článek jsem doplnil o odkaz.

    Na rozdíl od Vás jsem dům nestavěl, takže nevím, co tam má p. Krystlík špatně. Je čecháčkovské takto vágně jeho text kritisovat. Mně nedávno rekonstruovali byt. Zničili mi teplou vodu a ani mi o tom neřekli. Takže these p. Krystlíka potvrzuji.

    Jinak Vás mohu ujistit, že můj text pomocí Google nevznikal.

    A co se týká prostých lidí, nějak jsem v postojích k exulantům nezaznamenal rozpor s názory establishmentu. Ale mohu se mýlit. Vy máte svůj názor něčím podepřen?

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že restituce byly pohlazení vosího hnízda holou rukou, zasahovalo se do vlastnických vztahů, což je vždy háklivá věc a nikdy nemůže vést k ničemu dobrému, ke spravedlnosti už vůbec ne. Nějak být limitovány musely (to není věc ideologie, jinak by to prostě prakticky nebylo možné), nyní je nutné je ukončit jednou provždy a musíme být rádi, že nevedly k občanské válce, a ne je vylepšovat. jvano

    OdpovědětVymazat
  4. Já mám obojí zkušenost s řemeslníky. Jsou tam jak fachmani, tak hovada. Je to jako všude jinde, vlastně o něco lepší, protože hovadismus je ve výsledcích jejich práce vidět rychle a to i laickým pohledem.
    Na počátku 90. let byli čeští zedníci v situaci, kdy se museli rychle seznamovat s novými materiály a postupy. To se jistě projevilo různým způsobem a nepochybuji, že se mohli stát terčem (povrchního)posměchu rakouských nebo německých kolegů. Je to podobné, jako nedávno v případě pracovníků z Ukrajiny. I když přece jen je v tom rozdíl, protože na rozdíl od Ukrajinců, od nás nechodili dělat do Rakouska nádeníky inženýři, doktoři a učitelé. Naomítat rovnou stěnu byla základní dovednost zedníka snad od nepaměti. Myslím, že zde pan autor poněkud přehání. Za podobné generalizace by v jiném kontextu sklidil posměch, zde se to ale snese, protože cílem článku je ukázat jak je všechno špatně. Není pochyb o tom, že uvedené negativní zkušenosti mohou být reálné, nejsou však pravidlem.
    I já někdy takhle v hospodě u piva vyjmnenuju příklady šlendriánu, ale nedělám z toho normu.

    Já osobně moc navrátilců neznám a v blízkém okolí nemám nikoho, kdo by odešel ven za komunismu a vrátil se v 90. letech.
    Myslím ale, že motivy pro odchod byly různé, stejně jako následné reakce při návratu.

    Když jsem se jednou vracel ze služebky (tehdy autobusem), seděla za mnou paní, které žila v Německu, ovšem byla to emigrantka. Vykřikovala na půl autobusu, jaká je to tady hrůza, tramvaje jak za krále Klacka ... velmi kategorické soudy na základě zcela povrchních pozorování a úvah. Prostě kecy a povýšenecké hýkání. Nato se živě zajímajla, jak si nejlevněji spravit zuby a udělat autoškolu tak, aby jí řidičák platil i v Reichu.
    Mám snad na základě této zkušenosti s matrónou domovnické nátury odsuzovat všechny emigranty?
    Z širšího okolí znám pár případů zahraničních restituentů. Mám dojem, že někdy je to skutečně spíš otázka konkrétních povah lidí než nějakého českého spiknutí proti exulantům.

    Jiná věc je snaha papalášů zachovat si svoje zkonfiskované a jim za pár babek prodané vily. Je ale také pravda, že tyto některé majetky změnily majitele a nynější vlastník třeba ani nemá s dřívější historií nic společného. Může to být bolestné téma bez nějakého všeobecně spravedlivého řešení.

    Ohledně volebního práva (viz. paní Fuchsová) ale zastávám názor, že volit by měl člověk jen tam, kde "trvale" žije.

    OdpovědětVymazat
  5. Nakousl jste spoustu problémů, takže by možná bylo lepší z toho udělat článek. Nechcete se do toho dát?

    Co se týká zedníků, problém není přeci v tom, že neznají nové postupy. Problém je v tom, že po sobě nechají neskutečný bordel a že práci zfušují, protože jim na výsledku nesejde. Konkréta jsou v článku. Pokud o konkrétní výhradu k omítce, slyšel jsem od více lidí, že jim omítka z 1990s oprýskala či opadala. Tudíž jeho pozorování jsou obecnější a jsou pravidlem. Kdysi v Právu vyšel článek o tom, jak nás vidí Dán, který zde bydlí. Bídnou kvalitu služeb potvrzuje jako normu.

    Co je špatného na tom kritisovat úroveň služeb a zároveň hledat ty nejvýhodnější? Váš postoj mi připomíná přídělový systém, kdy měl být každý rád za to, co dostal.

    Co se týká exulantů, pouze ti, kteří byli ochotni se vrátit k svým čecháčkovským návykům, nenarazili. Ostatní jsou považováni za exoty a víceméně ignorováni.

    Co se týká vil a volebního práva, není to podle mne hlavní problém. Ten je mnohem hlubší. Je to xenofobie – odpor ke všemu cizímu, např. kritika, že si někdo dá na řízek omáčku.

    OdpovědětVymazat
  6. Ten původní článek je vcelku OK, bereme-li jej tak, jak byl zamýšlen. Poznamenal bych snad jen to, že schopnost improvizace je nejčastěji způsobena nutností a má jak kladné, tak záporné stránky. Navíc myslím není fixována ani etnicky ani geneticky.

    Překvapuje mě, že jste nevyužil své odbornosti a nerozebral spíš ten brajgl v právní a správní oblasti.

    K tomu stavebnictví ještě tohle:
    "Dnes jsou v Česku k dostání veškeré materiály a přípravky jako na Západě, dokonce bych řekl, že jejich výběr je ještě širší než v Německu. Co však udělá český koumák-profesionální zedník, navyklý léta improvizovat? Zahodí návod a udělá vše po svém! "

    Čímpak myslíte, že to je? Nápověda - zkuste si srovnat cenu materiálů, cenu práce v Německu a v ČR a výši platu toho, kdo staví.

    OdpovědětVymazat
  7. Opět jak kteří. Většinou člověk pozná obě skupiny, pokud je nucen se o věci zajímat.
    Stejně tak by Vás nepotěšilo, kdyby někdo označil všechny české právníky za fušery a zloděje. Přitom příkladů by se našlo habaděj.

    K těm (staro)novým materiálům perličku. Kupoval jsem v roce 1999 stropní desky hurdis po 50 Kč. V roce 89 stály 5 Kč. Stejný výrobce. Pan Flachs zavedl vylepšení ve výrobě, což způsobilo nepřímo zřícení několika stropů. Můžu dokázat, že staré hurdisy mají kvalitnější střep než ty nové. Několik jich mám totiž ještě doma. Ono zase ne všechno co přišlo po roce 1989 bylo k lepšímu a nemusí to být jen otázka vkusu nebo tolerance vůči omáčce.

    OdpovědětVymazat
  8. Souhrnná odpověď: Nic proti improvisaci. Ale je na místě pouze tehdy, když nic jiného nezbývá nebo je přímo vyžadována. Nikoliv, když mají být použity standardní postupy. Ale česká ignorance práva a jiných pravidel je všeobecně známa.

    Samozřejmě, že to není problém biologie. Je to problém kultury.

    Co se týká práva, vím o něm tolik, že by to bylo na mnoho rozsáhlých textů. Takže jsem tím nechtěl zatěžovat.

    Ani sebehorší mzdy nemohou omluvit nerespektování technologických postupů.

    Tomáš Pecina je takto označuje a já ho chápu. Když se takto chová značný počet, je takto vnímána celá skupina. To je přirozené.

    Samozřejmě, že před rokem 1989 se poměr cena / výkon moc nehlídal. Otázkou je, zda takové předimensování bylo užitečné. TV Vám tak vydržela 20 let, ale je to nutné? Už teď je problém s počítači, které morálně zastarají nejpozději do 2 let.

    OdpovědětVymazat
  9. Improvizace je na delší povídání. Probrali jsme fušery - tam bych to ale nenazval improvizací, spíš ochcáváním. viz http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2005103003

    Opakem mohou být příběhy z druhé strany, kterak vyškolený odborník ze "Západu" neuměl použít šroubovák, nemaje ten svůj akumulátorový. A podobné historky. Obojí má v sobě kus racionality a zároveň se můžeme dozvědět cosi o kulturních rozdílech.

    Zajímavé bývaly i historky montérů, poslaných do Mongolska, na Kubu, do Alžíru nebo přímo Ruska či Iráku. Například údiv kolegy, který stál očarován a pozoroval, co všechno se dá na autě opravit na bagdádské ulici. Naproti tomu stojí dnešní neumětěl, který musí i kvůli výměně žárovky do servisu.

    Má to prostě z principu dvě strany.

    OdpovědětVymazat
  10. No, dodržování pravidel je mi milejší než schopnost opravit škodovku na rušné baghdádské ulici.

    OdpovědětVymazat
  11. Má to hlubší dosah. V době embarga byl v rámci RVHP docela problém přijít ke slušné výpočetní technice. Tím pádem se to, co bylo k mání, využívalo naprosto maximalistickým způsobem. Lidé znali zpaměti kdejakou podrobnost. Technická nedostatečnost způsobí tlak na netradiční řešení, nutnost improvizace, kreativity v řešení a myšlení. Preciznosti a důslednosti, otevřenosti a rozšířitelnosti. Když vám chybí pár mikrosekund nebo pár bajtů v jednočipu, optimalizujete jako ďas. Nic z toho nemá soudruh odnaproti z blahobytu zapotřebí a v důsledku neustálých inovací nemá vlastně ani šanci proniknout do takové hloubky. Ne, jistě není cílem uměle udržovat technologickou zaostalost, naopak, je třeba mít možnost řešit úlohy na samé hraně současný technologických možností.
    Hrubou silou lze vyřešit spousta úloh, ale jen ten, kdo je navyklý improvizovat, má šanci zhostit se i úlohy, jejíž řešení nenajde v příslušném manuálu. A nejde jen o raketoplány a urychlovače částic.

    OdpovědětVymazat
  12. To je sice hezké, ale od roku 1989 uplynulo 16 let. Je to podobné, jako byste lkal, že v agrární společnosti si na vesnici pěkně všechno vyrobili sami a jak ty koně byla pěkná ušlechtilá zvířata.

    "Hrubou silou lze vyřešit spousta úloh, ale jen ten, kdo je navyklý improvizovat, má šanci zhostit se i úlohy, jejíž řešení nenajde v příslušném manuálu." Nesmysl. Pletete si šlendrián a kreativitu. Naše pruské školství kreativitu nepodporuje, naopak biflování. Měli bychom se konečně poučit z Komenského.

    OdpovědětVymazat
  13. V prvním odstavci jako byste předpokládal, že se dnes technologie zastavila. Nikolivěk. Úspěšnost mnohdy závisí na schopnosti vycucat maximum, nikoliv na manuálových dovednostech.

    Komenského Vám neberu, naopak. Spíš se mi ale zdá, že pruské škole je bližší právě slepé lpění na manuálech.
    Kdo zná a věci rozumí, ví proč se má co a jak dělat a je schopen postupy modifikovat, přizpůsobovat. Zaučený fachidiot jede vždy podle bumážky.

    OdpovědětVymazat
  14. Clanek o restitucich je pravdivy uplne ve vsem.

    Co se tyka remeslniku, tak na Zapade je zvykem po sobe uklidit. Jinak by totiz takovy remeslnik jednoduse nemel zakazky. Stejne tak, kdyby odvedl nekvalitni praci. V Cesku ale se jeste nevzpamatovali ze socialismu, kdy clovek musel zednika (malire, instalatera, automechanika ...atp.) preplacet, prosit i obsluhovat. Soudruh Lopata s nim take podle toho jednal jako s nejakym lokajem, o kvalite prace ani nemluve. Rozdil v cene materialu a prace v CR a Nemecku s tim nema co do cineni. Tvrzeni, ze zap. remeslnik neumi pracovat s klasickym naradim je totalni blabol.

    Argumentovat tim, ze si nekdo neumi u auta vymenit zarovku je hloupost. U dnesnich aut je to kolikrat dost komplikovane a nekdy se musi vymenit i cely vnitrek svetlometu. Krom toho - kazdy umi neco jineho.

    O emigrantech se prumerny Cech (i Slovak) vyjadruje zpravidla velmi nelichotive: "... zdrhnul za lepsim" a "my tady museli trpet". Mluvi z nej zavist a omlouva tak i svoje nekdejsi selhani, ze k odchodu do normalni zeme nenasel (z ruznych duvodu) nikdy odvahu. Maloktery z nich prizna, ze se mu nechtelo delat nekde trebas i podradnou praci.

    CR zadrzuje majetek ukradeny emigrantum a prezident Klaus se pred zap. novinari trapne vyjadri, ze on osobne nikomu nic neukradl, tak nema co vracet. V domech koupenych levne po emigrantech se dodnes roztahuji byv. funkcionari KSC (KSS) nebo jejich potomci. Pozadavek ceskeho obcanstvi na navraceni ukradeneho majetku je nemravny a s kradezi bolseviku nema nic spolecneho.

    Ze v CR (SR) jsou nedokonale zakony je take pravda a asi i umysl ... jak jinak(?)

    OdpovědětVymazat
  15. Bordel po řemeslnících - ano, to byl dříve standard, dnes je situace jiná. Je možné, že standard je v Německu vyšší, bylo by to logické.

    Rozdíl v ceně materiálu a práce jste pochopil jinak než jsem jej myslel. Většinou při dané kvalitě počítáte cenu, která sestává s materiálu a práce a zjišťujete varianty. Je to právě cena práce, která mnohdy určí technologii a materiál. Buď necháte partu lidí přesívat písek, hasit vápno a míchat v míchačce, nebo si necháte dovézt sypanou směs a máte tam třeba jen 3 lidi. V případě, kdy pracujete vlastníma rukama a počítáte každou korunu, je toto dilema zvlášť aktuální. To bylo ale vždy.

    Základní úkony na autě jsou stále častěji svěřovány servisu. Je to trend, na druhé straně ne vždy to vidím jako klad. V některých autech si nezjistíte ani hladinu oleje. Důsledkem je myslím "supermarketový tuning".

    Je pozoruhodné, jak přesně víte, co říká průměrný Čech a vztáhnete to automaticky na všechny. Papaláše, sedící v zabavených vilách (kteří o tom věděli), nikdo přece nehájí.
    O motivacích emigrantů k odchodu nebo naopak důvodech k setrvání by se dalo dlouze diskutovat. Obecně si myslím, že není možné, aby všichni odešli do "normální země". Každé řešení mělo svoje a je nesmysl dělat z jedněch hrdiny a z druhých zaprodance. Takhle už jsme to slyšeli jednou a bylo to směšné.
    Je taky zajímavé, jak si někteří prominenti dovedli svůj majetek navzdory omezení hezky zrestituovat. Paní Fuchsová to dává ráda k dobru. Osobně jsem se otázkami vracení majetku a občanství nezabýval, takže k tomu nemám moc co říct, aniž bych riskoval, že sklouznu k bohapustému plácání.

    OdpovědětVymazat
  16. Takze jsem mily Gogo potesen, ze mi vlastne davate za pravdu.

    Ve vete o prumernem Cechovi (Slovakovi) a jeho nahledu na emigranty jsem napsal "zpravidla", tedy to nevztahuji na uplne vsechny.

    Zda je mozne, aby vsichni nekam emigrovali, o tom jsem nepremyslel a je mi to i jedno. Z zadneho emigranta take nedelam hrdinu, i kdyz k jeho osudovemu rozhodnuti i odchodu za hranice byla jista davka odvahy vetsinou dost potrebna. Nemluve o lidech, kteri kom. raj opustili zpusobem, dle ktereho by se i dnes mohl natocit dobry akcni film ci drama.

    Zkratka a dobre se mi nelibi, kdyz nekdo ze svoji pohodlnosti, nerozhodnosti, neschopnosti a zbabelosti dela (velkou) prednost. Vsak vsichni zname tyhle vselijake "cechackovske" kecy a vymluvy ...

    OdpovědětVymazat
  17. Vážení přispěvatelé, jak vidím zdejší diskuze je vedena jen ve velmi úzkém okruhu názorů, dovolím si tedy ji zpestřit, jistý přispěvatel zde předkládá čechům xenofobii - pokud jste vyrůstali ve stejné ČSSR jako já, musíte každopádně vědět, že je to nesmysl a záměrně to zastírat, jelikož i přes veškterou propagandu a jasně deklarované nepřátelství státu vůči "západu" se lidé v ČSSR nikdy k turistům ze "západního bloku" nechovali jako k svým nepřátelům, což nakonec potvrzuje i skutečnost, že spousta lidí vůbec do západních zemí emigrovala. Jestli jednou chcete vidět jak xenofobie opravdu vypadá v praxi, doporučil bych např. zajet si na Politický Aschermittwoch CSU in Passau. Příspěvek o Benešových dekretech totiž vzbuzuje ten dojem, že je tomuto prostředí velmi blízký. Je jednoduché mu oponovat JUDr.Ing. Jaroslav Anděl již dávno zpracoval odpovídající stanovisko, proto jsem vám ho zde také "vygoogloval". www.pravyb­lok.cz/Pu­blicistik­a_soubory­/Sudety2.­htm
    Xenofobie v ČR je ve srovnání např. se zmíněným Německem naprosto zanedbatelná a je zde tedy největším paradoxem, že je předhazována právě ze strany zastupující "německou stranu názoru" na Benešovy dekrety. Domnívám se, že diskuze o tom zda český zedník zalepí okenní rám či nezalepí, není až tak k věci a pokud dohnalo někoho takové počínání zedníka k tomu, že emigroval - a tento člověk od té doby nechodí po "západě" s růžovými brýlemi musel už vidět, že není všechno zlato co se třpytí.. Jde jen o to dokázat to přiznat - protože dnes už se mýty tolik nenosí a většina lidí si nechce nechat věčně věšet bulíky na nos přátelé.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>